Článek
Petr Novotný letos oslavil 78. narozeniny. Muž, který desítky let bavil celé Česko svým smíchem a neúnavnou energií, dnes žije klidněji. V domě na okraji pražských Řeporyjí, kde tráví už půl století. A právě tady, mezi známými stěnami, které pamatují jeho největší úspěchy i pády, našel místo, kam se může vracet.
Když se řekne Petr Novotný, většině lidí se vybaví devadesátky. Televizní zábava, plné sály, upřímný smích a historky, které uměl vyprávět jen on. Jeho večerní pořady sledovaly miliony lidí. Pak ale přišla rána. V roce 2013 ho zasáhla mozková mrtvice, po níž následovala náročná operace a měsíce rehabilitací. Učil se znovu mluvit, znovu chodit a znovu žít. Pro člověka, který byl celý život v pohybu, to byla nejtěžší zkouška.
Zvládl ji díky obrovské vůli a neúnavné podpoře rodiny. Dnes se na veřejnosti objevuje jen výjimečně, ale pokaždé zanechá silný dojem. Když se loni v prosinci ukázal na koncertu kapely Fešáci, přivítal ho celý sál vestoje. Dlouhý potlesk byl jasným důkazem, že na něj lidé nezapomněli.
Novotný pochází z Olomouce, ale po studiích filozofie na Karlově univerzitě zakotvil v Praze. První roky bydlel po podnájmech, až v něm uzrála touha mít něco vlastního. Myšlenku postavit dům mu vnukla jeho maminka. A tak začal šetřit. V roce 1972 koupil pozemek v Řeporyjích. Sedm set metrů čtverečních za čtyři a půl tisíce korun. Na tehdejší dobu to nebyla malá částka.
Rozhodl se pro montovaný dům, tehdy poměrně neobvyklé řešení. Firma mu ho postavila během pěti dnů a v roce 1980 se s manželkou Miroslavou nastěhovali. „Byl to dům snů,“ říkal často. První roky tu začínali úplně od nuly, všechno dělali sami a po svém.
Dům za ta léta několikrát změnil podobu. Z původní stavby dnes zůstalo jen málo. Novotný nikdy nebyl příliš technický typ, zato jeho manželka ano – pustila se do většiny oprav i úprav sama. Díky její péči dům i po čtyřiceti letech působí útulně a živě, s atmosférou, která má duši.
V přízemí bývala jeho pracovna – malé studio, odkud nahrával pořady pro rozhlas a psal scénáře. V patře je ložnice, kuchyň a obývací pokoj, o patro výš pak dva další pokoje, kuchyňka a koupelna. Na terase stojí křeslo, ve kterém často sedával s kávou a plánoval nové projekty.
Zahrada kolem domu je jeho království. Trávník, několik stromů, pár keřů a místo, kde vždycky panoval klid. A i když dnes už nemá tolik sil jako dřív, zůstává tady. V domě, který si vysnil jako mladý muž a který se stal jeho největší jistotou.
Zdroje:
