První autokino bylo otevřeno před 90 lety v USA. Cílem bylo, aby děti nerušily ostatní

Od jeho prvního promítání uplynulo v červnu letošního roku 90 let. Koncept promítání filmů pod otevřeným nebem se zapsal do historie na počátku 20. století. Dospělí i děti často sledovali různé žánry filmů na plátnech postavených na plážích nebo jiných místech, a to například na parkovištích. Toto místo využívali k promítání všech vhodných autem dostupných míst. Milovník filmů Richard Hollingshead, byl americký obchodník s autodíly, který přišel s návrhem realizovat svůj podnikatelský záměr a umožnit divákům sledovat filmy ze svých automobilů v soukromí a ve společnosti svých blízkých a přátel. Jeho matka se mu jednou svěřila s tím, jaké problémy má při návštěvě kina. Pro někoho dokonalý zážitek, pro ni utrpení sedět v tradičním pohodlném křesle společně ostatními diváky. Tím ho inspirovala k zamyšlení a k možnému využití svých automobilů. Proto později začal Hollingshead zkoušet na příjezdové cestě vedoucí k jeho domku různé promítací a zvukové techniky.

Pořídil si promítací projektor Kodak z roku 1928, který připevnil na kapotu auta a namířil na napnuté promítací plátno, upevněné k několika kmenům stromů. Tím vyřešil logistiku umístění tak, aby ze všech aut měli pohodlný a ničím nerušený výhled. Americký vynálezce získal na tento koncept patent 16. května 1933.

Začátkem následujícího měsíce přesně 6. června se mu podařilo otevřít na Crescent Boulevard v Camdenu kino do kterého investoval 30 000 dolarů. Za auto si Hollingshead účtoval 25 centů a za každou osobu 25 centů. Žádná skupina tedy neplatila více než jeden dolar. Místo na zaparkování bylo poměrně velké, přehledné a pojalo přibližně 400 aut. Diváci toho večera shlédli ze svého auta promítání komedie Dvě bílé ruce, která je známější pod názvem Pozor manželky.

Nápad se rychle ujal a rozšířil po celých Spojených státech. Drive-in kino nabízelo cenově dostupnou zábavu pro celou rodinu a hlavně výhodou bylo místo, kam mohli rodiče vzít bez obav své děti, aniž by jejich potomci rušili ostatní. Reklamní billboardy lákaly nové možné návštěvníky drive-in kina větou „Celá rodina je vítána, bez ohledu na to, jak hlučné jsou vaše děti“. Účastníci filmového představení seděli ve svých vlastních autech, bylo jim dovoleno kouření, pití nápojů a jídlo dle vlastní potřeby. Ani šustění sáčků od bonbonů nikoho nerušilo a neobtěžovalo. Takže drive-in kina nabízela o něco větší flexibilitu než krytá kina.

Vrchol popularity kin na čtyřech kolech byl přibližně od 50. do poloviny 60. let 20. století. V té době již ve Spojených státech fungovalo téměř 5 000 takových kin. Později však zájem o tento druh promítání filmů začal upadat a ztrácet své pravidelné diváky. Pro majitele bylo z ekonomického hlediska výhodnější prodat své pozemky developerům, kteří na nich postavili nákupní centra nebo celé velké komplexy s mnoha budovami. V současnosti je ve Spojených státech v provozu přibližně 300 takových kin. Největší stále fungující Drive-In je The Varsity v Atlantě ve státě Georgia. Největší evropské drive-in kino je v Madridu o rozloze 25 000 metrů čtverečních.

Zdroje: Nyfa.edu, History.com, Dobrenoviny.sk