Článek
Když se mluví o bydlení známých osobností, většinou se pozornost rychle stočí k okázalosti, drahému vybavení a astronomickým cenám. U Dagmar Havlové je ale ten příběh o něco hlubší. Její dlouholetý domov v pražské Ořechovce totiž nepřitahuje zájem jen jako luxusní nemovitost, ale také jako místo, které v sobě nese kus osobní i veřejné historie. Právě to z něj dělá adresu, o níž se i po letech mluví s mimořádným respektem.
Ořechovka patří dlouhodobě mezi nejprestižnější části Prahy a sama o sobě je symbolem klidného, reprezentativního bydlení. Vila, s níž je Dagmar Havlová spojována, byla pořízena už na začátku devadesátých let. Už tehdy šlo o výjimečný dům, a to nejen kvůli své poloze, ale i kvůli architektonickému významu a celkovému charakteru. Nejde o běžnou luxusní adresu, ale o sídlo, které si postupně vybudovalo téměř ikonické postavení.
V polovině devadesátých let navíc dům prošel výraznou rekonstrukcí. Na jeho výsledné podobě se podílel také architekt a designér Bořek Šípek, jehož rukopis bývá snadno rozpoznatelný. Právě díky tomu vila nepůsobí jako chladné reprezentativní sídlo bez života. Naopak. Podle dostupných informací si uchovala osobitost, eleganci a atmosféru, která nestojí na prvoplánovém předvádění bohatství, ale spíš na detailu, uměleckých prvcích a promyšleném prostoru.
Zajímavé je, že tenhle dům nebyl vnímán jen jako investice nebo symbol společenského postavení. Z veřejně dostupných informací vyplývá, že měl být především klidným zázemím pro společný život. Osud ale zasáhl dřív, než se tyto plány mohly naplno rozvinout. I proto dnes vila nepůsobí jen jako drahá nemovitost v jedné z nejlepších pražských čtvrtí. Je to místo se silnou pamětí, které v sobě nese i osobní stopu.
Pozornost samozřejmě přitahuje i odhadovaná hodnota domu. V médiích se objevila částka kolem 150 milionů korun, což odpovídá kombinaci prestižní lokality, velikosti, architektonického zázemí i jména, které je s adresou dlouhodobě spojeno. U podobných nemovitostí ale nehraje roli jen trh. Významná je i jejich rozpoznatelnost a to, jak silně jsou zakořeněné ve veřejném povědomí. V tomhle případě zkrátka nejde jen o metry čtvereční.
V minulých letech se navíc začalo mluvit i o další nemovitosti, kterou si měla Dagmar Havlová pořídit. Šlo o zrekonstruovaný byt v Mánesově ulici na Vinohradech, tedy opět na velmi atraktivní pražské adrese. Podle zveřejněných informací měl mít přibližně 100 metrů čtverečních a jeho cena se pohybovala blízko 17 milionů korun. Není divu, že taková koupě okamžitě rozjela spekulace o možném stěhování nebo změně životní etapy.
Jenže nic nenasvědčovalo tomu, že by nový byt měl nahradit její dosavadní domov. Vila v Ořechovce zůstala i nadále místem, s nímž je Dagmar Havlová spojována především. Mnohem pravděpodobněji tak celý krok působil jako promyšlená investice do lukrativní pražské nemovitosti. A to není v prostředí, kde se výjimečné adresy berou jako bezpečné uložení hodnoty, nic neobvyklého.
Do celého obrazu navíc zapadá i soukromá rovina jejího života. Ve veřejném prostoru se opakovaně objevovaly informace o tom, že důležité místo v jejím životě má rodina, dcera Nina i vnoučata. Dům pak nepůsobí jen jako reprezentativní kulisa nebo ukázka životního standardu, ale hlavně jako skutečný domov, kde se potkávají každodennost, vzpomínky i rodinné zázemí.
Ve skutečnosti je ale na tom všem nejzajímavější něco jiného. Nejde jen o to, kolik by podobná vila dnes stála na trhu. Mnohem silnější je fakt, že si i po letech uchovala svůj význam a zvláštní postavení. U některých domů se hodnota měří penězi. U jiných hlavně tím, co všechno v sobě nesou.
Zdroje:
