Uplyne 81 let od doby, kdy nacisté nekompromisně srovnali Lidice a Ležáky se zemí

V obou vesnicích byli muži popraveni, ženy a děti deportovány do koncentračních táborů a celé osady zcela zničeny. Tento neuvěřitelně krutý akt ukazuje hrůzy druhé světové války a nutnost nikdy nezapomenout na tyto události. O to horší je fakt, že k tomuto činu došlo poté, co se dva odvážní muži rozhodli říšského protektora zavraždit.

Reinhard Heyd­rich zastu­pu­jící říš­ský pro­tek­tor po nástupu do funkce vyhlá­sil stanné právo a začal s vyvraž­ďo­vá­ním nepřá­tel. Lidé byli zabí­jeni opravdu hrůznými způsoby, především v kon­cen­t­rač­ních tábo­rech. Heydrich se zaměřil na českou mládež, kterou se snažil získat na svoji stranu, vštípit jim svoji nacistickou ideologii a vychovat z nich silné a poslušné vojsko. Český lid s těmito událostmi silně nesouhlasil a postavil se proti němu s odporem, který vyústil v přípravu a spáchání atentátu na Reinharda Heydricha. Česká odbo­jová skupina se sídlem v Londýně spolupracovala se skupinou vedenou Moravcem a společně plánovali atentát a zavraždění Haydricha. Útok měli provést dobře vycvičení parašutisti, kteří se dlouhou dobu na akci připravovali, a nic nechtěli ponechat náhodě. V Čechách se ukrývali u mnoha prověřených rodin a šlo o velmi dobrou spolupráci.

Základní plán útoku byl jasný. Jozef Gab­čík a Jan Kubiš měli zaú­točít na Reinharda Heydricha nedaleko jeho sídliště v Panen­ských Bře­ža­nech. Nakonec z něho odstoupili a plán byl změněn, vzhledem k vysoké ochraně Heydricha. Pro spáchání atentátu byla vybrána jiná spolehlivější verze a lokalita, a to útok v prudké zatáčce mezi ulicemi V Holešovičkách a Zenklovou, kde auto muselo projet ostrou zatáčkou a následně zpomalilo. Právě takové místo je na spáchání atentátu to nejlepší. V osudný den 27. května 1942, byli všichni aten­tát­níci připraveni na svých určených pozicích a čekali na přijíždějící auto Reinharda Hen­dri­cha, které jej mělo dovézt k Hit­le­rovi. Val­čík byl pověřený dát znamení, že se vůz blíží. Gab­čík na Heyd­ri­cha vystřelit samo­pa­lem a Kubiš to vše jis­til granátem, pokud by střelba selhala. Vše bylo propracováno do detailů, všichni věděli, co je jejich cílem. V rozhodujícím okamžiku bohužel Gab­čí­kova zbraň selhala. Kubiš tedy hodil na auto gra­nát, ale i ten minul cíl. Okamžitě poté se všichni snažili co nejrychleji opustit místo činu a využít zmatku, který nastal. Heydrich utrpěl zranění následkem výbuchu granátu. Se zraněním byl převezen do nemocnice na Bulovkou, kde vyšetření neprokázalo vážné smrtelné zranění. Po zdárné operaci však Heydrich 4.6. nečekaně zemřel. A tím začalo nejtěžší období naší historie.

Bylo nařízené pátrání po atentátnících a vyhlášená velká odměna za pomoc při jejich dopadení. Nástupce Heydricha Kurt Dalegue a nacistická okupační moc srovnala se zemí dvě vesnice - 10.6.1942 byly vypálené Lidice a 24.6. Ležáky, které byly obviněny ze spolupráce s odbojem a podezřelí z účasti místních obyvatel na atentátu na Heydricha, který byl považován za druhého muže nacistické říše v Protektorátu Čechy a Morava. Ženy a děti byly deportováni do koncentračních táborů nebo plynových komor, kde je čekala jistá smrt. Muži byli popraveni na místě a pohřbeni do hromadného hrobu. Ležáky, nynější pietní území, leží na Chrudimsku. Masakr v Lidicích je dodnes považován za jednu z nejhorších válečných událostí na území České republiky. Po skončení války byla vesnice znovu postavena a stala se symbolem nacistického teroru. Každoročně jsou v Lidicích pořádány vzpomínkové akce, aby si lidé připomněli hrůzy této tragédie a uctili tak památku obětí.

Jana Kubiše, Josefa Val­číka a Jozefa Gab­číka, skrý­vali v kryptě kos­tela sv. Cyrila a Meto­děje v Resslově ulici. Jejich úkryt prozradil K. Čurda a A. Moravec, kteří pod tlakem a vidiny odměny vše a s nadšením prozradili. Nacisté obklíčili kostel ze všech stran. Atentátníci bojovali do poslední chvíle, ale boj nebylo možné vyhrát. Svůj život ukončili zastřelením se. Pro ně nejlepší řešení, než padnout nacistům do rukou. Celý svět vzdal hold sta­teč­ným Čechům, mužům a ženám, kteří bojo­vali za to, v co věřili.

Zdroje: Lidice-Memorial.cz, Eurozpravy.cz, Dotyk.cz