Článek
A o pár týdnů později mu přišel e-mail, že letí do Řecka. Letenky, ubytování i all inclusive na týden. Všechno mělo být zařízené. „Zní to jako klišé, ale opravdu jsem si myslel, že je to nějaký podvod,“ vypráví Petr. „Jenže e-mail byl od oficiální agentury, všechno vypadalo seriózně. Zavolali jsme tam, potvrdili si údaje a začali se těšit.“ Let do Soluně proběhl bez problémů. Všechno šlo jako po másle až do chvíle, kdy dorazili do hotelu. Tam se ale atmosféra náhle změnila.
Zklamání ve dveřích hotelu
„Přišli jsme na recepci a řekli své jméno. Recepční si ho několikrát zopakoval, listoval v papírech a pak jen pokrčil rameny. Řekl, že o žádné rezervaci neví a že jejich hotel žádné soutěžní hosty z Česka nečeká,“ popisuje Petr. Nejdřív si mysleli, že jde jen o drobný omyl špatné jméno, datum nebo jiný hotel. Ale ani po deseti minutách telefonování a vysvětlování se nic nezměnilo. Petr vytáhl e-mail s potvrzením, ale zaměstnanci si jen překvapeně prohlíželi hlavičku agentury, kterou prý neznali.
Volání do Česka i bezradnost
Následovalo několik hovorů na české číslo cestovní agentury, která zájezd zprostředkovala. „Nejdřív nám nikdo nezvedal telefon. Pak jsme se dovolali mladé ženě, která nám tvrdila, že se na to podívá a ozve se zpět. Čekali jsme hodinu, pak dvě. Nic,“ říká Petr. Zatímco ostatní hosté v hotelu si nosili drinky k bazénu, Petr s partnerkou seděli v lobby s kufry a rostoucí beznadějí. Nakonec museli jednat sami. Na místě si zaplatili jednu noc v jiném penzionu a začali hledat pomoc.
Řešení, které přišlo pozdě
Druhý den se konečně ozvala cestovní kancelář s omluvou. Prý došlo k „technickému nedorozumění“ a jejich rezervace „nebyla správně zadána do systému hotelu“. Nabídli jim jiné ubytování, vzdálené přes dvacet kilometrů, bez náhrad za první den ani dopravu. „Bylo nám jasné, že z toho dovolená snů nebude. Ale nechtěli jsme si ji pokazit úplně. Tak jsme si všechno zařídili sami, užili si moře a slunce a pak se vrátili domů s pocitem, že příště radši žádné soutěže vyhrávat nebudeme,“ uzavírá Petr. Přesto přiznává, že se teď už dokáže zasmát. Ale také říká, že než příště někomu uvěří podobnou výhru, radši si všechno desetkrát ověří.
