Článek
Stavy, které podle něj mají léčivý, transformační a evoluční potenciál, což je dnes podporováno akcelerujícím výzkumem psychedelik. Studiem těchto stavů se zabýval více než 60 let. Dohlížel na více než 4500 sezení s LSD, spoluzaložil transpersonální psychologii a se svou ženou Christinou vytvořil dnes již celosvětově rozšířenou techniku holotropního dýchání. Mapu lidské psychiky rozšířil na stavy perinatální a transpersonální, čímž vyzval k zásadní revizi tradiční psychiatrie a psychologie. Pochází z České Třebové, uznání dosáhl na globální scéně.
Změněné stavy vědomí si lidé mohou spojovat s různými zážitky a praktikami. Dozvědět se o nich můžeme z literatury zachycující zkušenosti kultur v průběhu dějin lidstva, od lidí věnujících se duchovním praktikám nebo se zkušeností s psychedelickými látkami a v mnoha dalších souvislostech. Svůj prostor mají také v oblasti paliativní péče a v životních fázích, ve kterých se člověk nachází na hranici mezi životem a smrtí, jako například v průběhu porodu. Zdá se tedy, že se jedná o fenomén, který je s lidským životem a člověkem přirozeně propojený od nepaměti.
Mimořádné stavy vědomí po dlouhá léta antropologové zkoumají například jako součást rituální praxe. V této souvislosti jsou často zmiňovány například přechodové rituály související se změnou sociální role, vnitřní proměnou nebo zasvěcením jedince. Nelze je oddělit také od šamanismu, nejstaršího duchovního systému a léčitelského umění lidstva, kdy tyto silné stavy napomáhají léčbě a zkoumání jinak skrytých oblastí skutečnosti.
Významnou část své práce jim věnoval i český psychiatr dlouhodobě působící v zahraničí, Stanislav Grof, který tyto stavy nazývá jako holotropní. V průběhu svého života i ve svých mnohočetných publikacích se věnuje tématům, jako je terapeutický potenciál psychedelických látek, holotropní dýchání, spiritualita, ale i umění.
Začalo to s LSD
Významné období profesní kariéry Stanislava Grofa sahá do doby, kdy ještě v Československu pracoval v bývalém Výzkumném ústavu psychiatrickém v Praze (dnes Národní ústav duševního zdraví) a jako výzkumník se věnoval psychedelikám.
V této době se Grof setkal s docentem Roubíčkem a poprvé se na vlastní kůži seznámil s LSD. Látka se v padesátých letech do Československa dostala od švýcarské firmy Sandoz, která chtěla zjistit, jestli by mohla mít svůj potenciál v psychiatrii. Grofovi se tak dostalo příležitosti vyzkoušet na sobě účinky LSD a zároveň trávit čas s pacienty a poslouchat jejich výpovědi.
Tehdy Grof nabyl důvěry v léčivý potenciál těchto látek, a ta jej provázela i po další léta. Poté, co strávil sedm let jako hlavní řešitel těchto psychedelických studií v ČSSR, se Grof přestěhoval do USA, aby pokračoval ve své průkopnické práci.
Během svého působení v USA zastával vážené pozice na Johns Hopkins University a Maryland Psychiatric Research Centre. V kombinaci s jeho působením v Československu to znamenalo celkem čtrnáct let výzkumu světa psychedelik. Během tohoto období dohlížel na více než 4 500 sezení s LSD, a i díky tomu měl možnost důkladně prozkoumat lidské vědomí ve všech jeho vrstvách a nahlédnout, jak může občasný pobyt ve změněném stavu vědomí ovlivnit lidskou psychiku.
Nová mapa lidské psyché
Grofův přijímací a otevřený vztah ke změněným stavům vědomí dokazuje, jak komplexně dokázal nahlížet na lidskou psychiku.
U Grofa můžeme pozorovat vliv psychoanalýzy, zejména k dílu Sigmunda Freuda a Carla Gustava Junga. Přestože psychoanalýza pracuje se zážitky vyvěrajícími z hlubokého nevědomí a rovněž se touto cestou pokouší integrovat traumatické zkušenosti, transpersonální psychologie v Grofově pojetí pokračuje mnohem dál. Grof pracuje s transpersonálními zážitky, které přesahují obvyklé hranice jedince. Může se jednat o překročení hranic vlastního těla, ega nebo běžných hranic vnímání prostoru a času.
Jaké účinky měly tyto zážitky na emoční a psychosomatické příznaky klientů se začal Grof dozvídat už v šedesátých letech minulého století v rámci psychedelické psychoterapie ve Výzkumném ústavu psychiatrickém v Praze. Mezi nejčastější a nejvýznamnější zážitky uvádí zážitky smrti a znovuzrození, následovaných často pocity kosmické jednoty. „Ke svému překvapení a často i s intelektuální konsternací jsme se stávali svědky jevů popisovaných tisíciletí v mnoha starověkých a preindustriálních kulturách světa v souvislosti se šamanskými postupy, různými mystickými tradicemi, chrámovými mystérii a přechodovými rituály,“ popisuje pozorování výzkumného týmu.
Pro Grofa měla dále velký význam perinatální fáze vývoje člověka, kterou spojuje s porodním traumatem, kdy se plod dostává například do klaustrofobické situace. Grof porodní traumata stejně jako zážitky znovuzrození zachycuje také v rámci sezení s užitím LSD nebo během holotropního dýchání. Toto období dále rozpracoval na čtyři bazální perinatální matrice, za pomocí kterých rozšířil „mapu lidské psýché“ a pokusil se tak novou cestou porozumět prožitkům svých klientů.
Dýcháním ke změně?
Se svou manželkou Christine pak společně v Kalifornii rozvinuli metodu holotropního dýchání, která znamenala změnu vědomí bez užití látek. „Většinou jsme viděli hluboké pozitivní proměny. Lidé se zbavili nejen různých příznaků deprese nebo fobie, došlo u nich také k přetvoření osobnosti, ke změně hodnot. Často jsou citlivější k ekologii. Díky spirituálním zážitkům si uvědomí, jak jsme spojeni s přírodou. Nemůžeme ji ničit, aniž bychom poškodili sami sebe. Lidé opustí představu, že jediný způsob řešení problémů je lineárně se pohybovat k nějakým cílům. Když vyřeší svá traumata z dětství nebo i zážitek porodu, tak se jim lépe žije,“ říká Grof o účincích holotropního dýchání.
Právě transpersonální psychologie nahlíží na tyto zážitky jako na transformační a léčivé. Díky tomuto pojímání psychických dějů člověka došlo k odlišení transpersonálních prožitků od jiných změněných stavů vědomí a objevil se termín psychospirituální krize, jehož projevy byly a stále mohou být zaměňovány za psychózu. Náhled na tuto tematikou poskytuje dokumentární film Z temnoty duše světlo… (2017) s přispěním Stanislava Grofa a dalších odborníků, kdy psychospirituální krize představuje náročnou zkušenost, která ale zároveň vede k integraci osobnosti.
A tím to nekončí…
Stanislav Grof se dnes věnuje zejména společnému času se svojí ženou Briggite.
Na jeho práci však již navázala další generace odborníků. Jeden z jeho žáků, Rick Doblin, který založil Multidisciplinární asociaci pro psychedelická studia (MAPS), vůdčí organizaci ve výzkumu MDMA asistované terapie pro post-traumatickou stresovou poruchu, považuje jeho práci za zásadní v dnešní psychedelické renesanci: „Bez Stana by MAPS pravděpodobně neexistoval, a já nevím, co bych jinak dělal,“ komentuje Rick, jak vnímá jeho význam.
Na výzkum psychedelik navázal i Národní ústav duševního zdraví, který byl transformován právě z Výzkumného centra psychiatrického, kde Grof působil. Psychospirituální krizí se pak u nás zabývá organizace Diabasis, která poskytuje podporu těmto lidem již řadu let. Grof podobně inspiroval řadu dalších lidí po celém světě v dalších studiích i praxi v oblastech psychedelik a holotropních stavů vědomí.
Asi není možné komplexně posoudit, jak velký význam mělo Grofovo úsilí věnovat se mimořádným stavům vědomí a vším, co se vynořuje z hlubin lidské psychiky.
Zdroje:
Grof, S. (2017). Lidské vědomí a tajemství smrti, Argo, 227-229.
Grof, S. (2016). Moderní výzkum vědomí a chápání umění, Vizionářský svět H. R. Gigera. Nakladatelství HOLOS.
Grof, S. (2000). Psychologie budoucnosti, Poznatky a poučení z moderního výzkumu vědomí, Argo, 24-27.
#347: Stan Grof, Lessons from ~4,500 LSD Sessions and Beyond. online: https://tim.blog/2018/11/22/the-tim-ferriss-show-transcripts-stan-grof/
Stan Grof’s Contributions to FDA Drug Development & Research with Psychedelics – Rick Doblin. online: https://www.youtube.com/watch?v=3_ci7V1mXmY
