Článek
Jiří Bubeníček, jeden z největších českých žijících umělců formátu národního i světového, již podruhé přivezl do Prahy ve svém Gala ohňostroj ryzího humanismu i české muzikálnosti a poetičnosti. Osobnost Jiřího je srovnatelná s tzv. „papá“ Haydnem, který nejen že byl skvělý komponista, ale rovněž osobnost vyzařující vrcholně humanistickou, laskavou až otcovskou povahu, kdy každý, kdo měl čest být v jeho blízkosti, byl pozvednut jeho laskavou, vtipnou a geniální povahou. Stejně tak Jiří má tento dar od bohů, ozářit celé divadlo a všechny spolupracovníky i v těžké taneční dřině, hlubokou pokornou láskyplnou vřelostí. A to není málo. Tato hluboce humanistická nota prostupuje celého Jiřího dílem choreografickým, kdy jeho díla s půvabem české estetiky, vtipu a břitké geniality vyprávějí o „malém obyčejném bezbranném lidství“ a tak strhávají propast mezi divákem a interpretem a veškerá jeho díla jsou tak interaktivní láskyplnou komunikací mezi tvůrci a divákem. V dnešní odhumanizované době, kdy se běžně hovoří o třetí světové válce s ledovým klidem a kdy technologie, digitalizace, umělá inteligence a přecivilizovaná společnost ničí poslední zbytky přirozené lidské vřelé interakce, je Jiřího vědomý koncept jeho práce hodný následování v široké společnosti. Nebudu zde počítat baletní kroky v jeho choreografiích, protože jsou technicky bezchybné. To co se ale počítá, je jeho bezbřehá lidskost, obsažena v každém dechu jeho choreografií a proto si Jiří zaslouží maximální diváckou ale i celospolečenskou pozornost a následováni. Doufejme, že po volbách, nová vláda Jiřího ocení prostorem k tvorbě, který si tento náš vyjímečný umělec zaslouží.
