Článek
Než jsem poznala pár dobrovolných hasičů, také jsem o jejich činnosti nevěděla vůbec nic. Dnes ale mezi nimi mám mnoho přátel, kteří mě zasvětili. Proto bych chtěla trochu zasvětit i já vás. Aspoň jako laik a člověk, který si takové práce nesmírně váží.
Je to dřina jako každá jiná
V první řadě je potřeba si říct, že profesionální a dobrovolný hasič jsou dva různé pojmy - profesionální hasič svou práci dělá na hasičské stanici naplno, živí se jí, kdežto dobrovolný hasič dělá hasičskou činnost ze své vlastní vůle, ve volném čase a není za ní placen. Zde pak není vyloučené, že profesionální hasič nemůže být v jednotce dobrovolných hasičů nebo ve sboru - když si chce svou prací vyplňovat i svůj soukromý život.
Další věc, kterou bych ráda podotkla je to, že v souvislosti s dobrovolnými hasiči existují dva výrazy, tj. SDH a JSDH. SDH je Sbor dobrovolných hasičů, kam spadají úplně všichni, co tam působí - tedy mladí hasiči (děti a mladiství, co praktikují pod vedením vedoucích požární sport), ti, co konají akce pro veřejnost ale i ti, co jezdí na výjezdy. Být členem SDH je dobrovolné rozhodnutí, tedy i člen JSDH (jednotky) nemusí být členem SDH.
A dostáváme se k druhému pojmu JSDH, což je vlastně Jednotka sboru dobrovolných hasičů - v ní jsou kluci, kteří jezdí k zásahům v těch velkých i malých červenobílých autech a musí splňovat stejné požadavky na fyzickou zdatnost a technické znalosti, jako hasiči profesionální.
No, doufám, že tomu zatím rozumíte. Jestli ne, zeptejte se přímo hasičů. Nejsem v tom expert, jen člověk, který je členem takového jednoho SDH.
Takže suma sumárum, dobrovolní hasiči jsou chlapi, kteří tu práci musí dělat stejně dobře a kvalitně, jako jejich profesionální kolegové, jen s tím rozdílem, že to dělají bez odměny a ve volném čase.
Výjezdy
Ještě vám ve stručnosti popíšu, jak funguje takový výjezd dobrovolných hasičů. Všichni, co jsou v JSDH zapsaní jako výjezdoví hasiči, jsou registrovaní v takovém interním systému. V něm pak potvrzují, zda na výjezd (obvykle požár, padlý strom či jiná výjimečná záležitost) jedou anebo ne. Měli by vždy sestavit tým z velitele, strojníka/řidiče vozu a „mokrého hasiče“. Vždy se to odvíjí od požadavků operačního střediska.
Výjezd dobrovolných hasičů by se pak měl uskutečnit co vím do deseti minut. Takže ti kluci musí optimálně bydlet blízko své domovské hasičárny, aby stíhali. Mobil jim může totiž zazvonit ve dne v noci.
No, asi nemá smysl zabředávat do detailů, avšak jen jsem chtěla podotknout, že i dobrovolní hasiči dřou. A dělají to všechno proto, že je to baví. Jsou velkou oporou těm profesionálním a věřím, že na malých vesnicích i styčným opěrným bodem pro lidi.
Závěrem pár slov
Tímto článkem jsem chtěla vyjádřit hlubokou úctu všem dobrovolným hasičům a hasičkám, všem těm, kteří vyvíjí jakoukoliv činnost pro společnost v SDH i JSDH. Protože bez těchto lidí by to prostě nešlo. Však si vzpomeňte na různé akce v roce, kde dobrovolní hasiči bývají i ve svém volném čase, dozorují a jsou tu pro nás…
Zdroj: vlastní poznatky
