Hlavní obsah

Motoristé soutěží o to, kdo udělá větší hloupost, konkurence je obrovská

Foto: Profil Andreje Babiše na Facebooku

Nejen Turek a Macinka dokáží permanentně přesvědčovat, že Motoristé trpí nedostatkem jakékoliv kvalifikace pro politiku. Ostatní se jim snaží houževnatě vyrovnat. Třeba ministři kultury a sportu.

Článek

Ministři z politické frakce Institutu Václava Klause, de facto z garáže oligarchy Tykače, začali úřadovat. Tedy úřadovat: začali halucinovat na témata, kterým nerozumějí. Aby k tomuto páchání škod na veřejném zájmu, které považují za politiku, dali zdání serióznosti, sahají nahodile pro příklady do zahraničí. Problém ale je, že příklady, které tahají ze svých politických montérek, a které připisují reálně existujícím zemím, ve skutečnosti neexistují.

Ota Klempíř, bývalý udavač StB s nulovou kvalifikací, ze kterého udělali Motoristé ministra kultury, se nejprve patolízalsky vlíkával prezidentovi a tvrdil, že veřejnoprávní média jsou „grál“. Už za pár týdnů ale poslušně přikyvuje zrušení koncesionářských poplatků a tedy - de facto - zrušení nezávislosti veřejnoprávních médií. To se dalo předpokládat.

Aby ale ukázal, že má řešení, vytasil se s inspirací z Austrálie. Prý se do Austrálie „dívá“, protože se tam „podařilo celkem efektivně donutit velké online platformy, jako je třeba Google, Facebook – a v Česku i Seznam –, přispívat na provoz jiných médií.“

Nevím, kdo tuto „geniální“ myšlenku motoristickému činiteli doručil, ale zjevně vůbec nepochopil, o co jde. Regulace v Austrálii totiž funguje na bázi podílu zisku z reklamy, protože o něj platformy ochuzují producenty mediálního obsahu. Principiálně jde o narovnání vztahů s médii, jejichž finanční model je závislý právě na reklamě, tedy ne o veřejnoprávní média. Nominálně, i kdyby se takovou regulaci podařilo zavést v Česku (pravděpodobnost takřka nulová), znamenalo by to pro ČT i ČRo zcela bagatelní částku, jelikož jejich podíl reklamy na vysílacím čase je mizivý.

Milý Klempíř tak pouze mate své pologramotné voliče fantazií o tom, že platformy budou spolufinancovat veřejnoprávní média. Nebudou, je to nesmysl, který ukazuje, že ten člověk nechápe ani elementární souvislosti daného problému a bohapustě blábolí. Nepodstatnou polehčující okolností může být, že to asi vůbec netuší.

Cena v motoristické grand prix o titul největší hlouposti je defaultně a definitivně v rukou závodníka a zmocněnce Turka, vždy o nárazník před předsedou Macinkou. Zbytek se ovšem nechce nechat zahanbit, jak dokazuje další motoristický reprezentant, tentokrát ministr sportu. Velmi nesportovně působící Boris Šťastný se zase koukal do Finska, když se hluboce zamýšlel nad školním stravováním. Jaké Finsko Šťastný viděl a jaké Finsko ve skutečnosti je popsal trefně novinář a spisovatel Standa Biler, jehož text si zde dovolím citovat:

"Pan Boris, který si vymrčel speciální trafiku, v rámci níž radí chodit do schodů pěšky, se nyní bohužel zamyslel také nad jídlem. Za velkou částí civilizačních chorob, epidemií obezity, atd. stojí náš rozbitý vztah k jídlu, za které se vydává průmyslový odpad. Pan Šťastný doporučuje danou katastrofu prohloubit a děti prostě nechat napospas osudu: „Jsem pro minimalistickou regulaci, která dá možnost poskytovatelům připravovat jídlo podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Odpovědnost nese ředitel a vedoucí stravovacího provozu. Nepotřebují, aby jim to diktoval stát, … Dodal, že pokud by to bylo finančně únosné, preferoval by bufetovou formu stravování, která je známá například ve Finsku. Děti si tam nandají jídlo, jaké chtějí.“ …píší na webu hospodářek.

Jak je to ve Finsku doopravdy. Ano, děti mají k dispozici bufet, ale to není motoristický bufet z benzinky s párkem v rohlíku, bagetou a bezedným kelímkem na kolu. Systém je řízen Národní radou pro výživu. Základem je nutriční kvalita nabízené stravy a tzv. model talíře. Ten určuje, že polovina jídla musí být zelenina (čerstvá nebo vařená) a saláty. Čtvrtina brambory, celozrnné těstoviny, čtvrtina bílkoviny. Nápoj typu podmáslí nebo voda. Sladké nápoje a džusy jsou zakázány. Přísně se limituje sůl, hlídá se dostatečné množství vlákniny. Systém je tak mnohem přísnější, než s čím přichází naše vyhláška, kterou chce Šťastný a další lobbisté zkažených žaludků rušit.

Díky tomu toho ví finské děti o jídle mnohem víc než Boris Šťastný. Navíc se nají všichni, protože obědy ve školách jsou pro všechny zdarma. Šťastný by tam měl vyrazit na exkurzi."

A takhle to bude s touto vládou „odborníků“ neustále.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz