Článek
Pane Adlercreutzi, co to znamená, když se ve Finsku řekne „odolnost vůči hybridním hrozbám“? Jaké jsou ty klíčové pilíře tohoto druhu odolnosti? A co je podle vás ve vaší zemi nejnaléhavější potřebou s ohledem na současnou globální a místní situaci?
Ve Finsku klademe důraz na kolektivní odpovědnost za udržení a posílení odolnosti společnosti vůči různým výzvám. Budování odolné společnosti vyžaduje přispění všech sektorů: naše síla závisí na spolupráci všech částí. Řídíme se modelem komplexní bezpečnostní spolupráce, což znamená, že životně důležité společenské funkce jsou zajišťovány prostřednictvím spolupráce mezi úřady, firmami, organizacemi a občany.
Mezi tyto základní funkce patří vedení, mezinárodní aktivity a aktivity EU, obranyschopnost, vnitřní bezpečnost, ekonomická stabilita, infrastruktura, bezpečnost zásobování, veřejné služby a psychologická odolnost. Zjednodušeně řečeno, pilíře odolnosti sahají od praktických nástrojů, jako je kybernetická bezpečnost a ochrana infrastruktury, až po abstraktnější, na společnost zaměřené prvky, jako je mediální gramotnost, institucionální důvěra a demokratická integrita.
Jaká je podle vás současná nejnaléhavější potřeba?
Svět právě teď prochází změnami. V USA budeme mít novou administrativu a naše evropská jednota bude v příštích letech zpochybněna mnoha aktéry. Naší nejaktuálnější potřebou je zachovat si vyrovnanost a zajistit, aby naše obyvatelstvo zůstalo vůči těmto výzvám ostražité. Musíme pokračovat na správné cestě. Na evropské úrovni můžeme pozorovat aktivní dezinformační a hybridní opatření ze strany Ruska, která jsou zaměřena na samotnou podstatu našich společností, na vnitřní důvěru v naše společnosti, instituce a právní stát. Nevidím účinnější opatření proti tomuto druhu akcí než dobrý a solidní vzdělávací systém.
Jaké jsou ty klíčové prvky budování odolnosti vůči hybridním hrozbám prostřednictvím vzdělávání? Ve školách i v prostředí celoživotního vzdělávání? Kdo jsou zainteresované strany a aktéři a jaká je jejich pozice v pomyslné myšlenkové mapě?
Formální vzdělávací systém je základem a páteří finského mediálního vzdělávání. Předškolní vzdělávání a školy hrají důležitou roli při poskytování základů mediální výchovy všem mladým Finům. Finští učitelé jsou vysoce vzdělaní profesionálové. Mediální gramotnost je začleněna do národních základních osnov na všech úrovních vzdělávání a je součástí každodenní činnosti škol a tříd po celé zemi.
Jednou z klíčových předností finské mediální výchovy je komplexní přístup: mediální gramotnost je mezisektorovým úsilím, na němž se podílejí různé subjekty. Ve Finsku na podpoře mediální gramotnosti spolupracuje velké množství různých aktérů, kteří mají různé perspektivy, ale společný cíl. Byli jsme vlastně jednou z prvních zemí na světě, která zveřejnila vlastní politiku mediální gramotnosti.
Finsko také podniklo kroky k prolomení mýtu o „digitálních domorodcích“. Přestože naše děti žijí v mediálně bohaté a vysoce digitalizované společnosti, nerodí se jako kompetentní konzumenti a uživatelé médií. Potřebují mediální výchovu, aby se naučily média využívat a mít z nich užitek.
Poslední poznámkou je, že mediální gramotnost patří všem. Neomezuje se pouze na školy nebo neučí pouze děti a studenty, ale pokračuje po celý život. Například veřejné knihovny ve Finsku investovaly do zlepšování mediálních dovedností dospělé populace a jejich pracovníci se snaží pomáhat lidem všech věkových kategorií v otázkách spojených s mediální gramotností a digitální inkluzí.
V našem regionu je Finsko synonymem inkluzivního vzdělávání. Souhlasíte s tím, že inkluze ve vzdělávání zlepšuje tyto vlastnosti (důvěra, porozumění, rovnost atd.), které následně pomáhají posilovat a reprodukovat odolnost?
Rozhodně. Naším cílem je rozvíjet kulturu školy, kde jsou všichni žáci - včetně žáků s větší potřebou podpory - přijímáni se svými individuálními charakteristikami. Inkluzivitu chápeme jako hlavní zásadu, která s sebou nese zlepšování systému i jeho provozních rámců. Měli bychom prosazovat kulturu fungování a navrhovat pedagogické metody, které podporují úspěch každého žáka ve studiu a podporují pohodu všech.
Posílení inkluze pro nás znamená podporu sociální interakce a ducha spolupráce ve třídě i ve škole a zavádění pedagogických postupů, které jsou prospěšné pro všechny děti a mladé lidi.
Zlepšování blahobytu dětí a mladých lidí je společným úkolem všech odvětví. Je zapotřebí interakce a budování partnerství na všech úrovních vzdělávacího systému. Mezi různými úrovněmi státní správy, mezi školami a dalšími aktéry ve společnosti. Ve Finsku vnitrostátní orgány také široce spolupracují s organizacemi učitelů a ředitelů. Výsledkem je silná národní podpora rozvojových opatření.
Multidisciplinární spolupráce slouží jako základní kámen úspěšného inkluzivního vzdělávání. Pro realizaci podpory je nezbytný dialog mezi různými aktéry a zúčastněnými stranami - bez řešení založených na dialogu a opatření vycházejících ze společných rozhodnutí je podpora vzdělávání a blahobytu dětí a mladých lidí polovičatá.
O výkonnosti finských učitelů toho víme hodně. Česká republika na tom bohužel není stejně a na vysokou výkonnost učitelů (ředitelů) se v dnešní době spoléhat nemůžeme. Rozhodně ne, když mluvíme o informační gramotnosti nebo odolnosti vůči hybridním hrozbám. Mnozí z učitelů a ředitelů nejsou připraveni, nejsou připraveni pro realitu 21. století a jeho výzvy. Jaké kroky byste v takové situaci podnikli vy? Jak v krátkém časovém horizontu budovat odolnost prostřednictvím vzdělávacího systému, když učitelé nejsou připraveni ji zajistit?
Zlepšení vzdělávání učitelů je samozřejmě dlouhodobá investice, která přinese své ovoce až v horizontu mnoha let či desetiletí. Pokud však jde o aktualizaci kompetencí současných učitelů, zejména v reakci na nové technologie, shledáváme jako velmi užitečný model učitelů - tutorů, nebo mentorů.
Profesní rozvoj učitelů má mnoho účinných forem. Mentoring, profesní vzdělávací komunity ve školách, plány osobního rozvoje pro nové i zkušenější učitele, vzájemné učení a tutorští učitelé jsou prostředky, které využíváme k tomu, abychom učitelům pomohli zlepšit jejich profesní kompetence přímo v zaměstnání.
V mnoha případech se rozvoj dovedností učitelů odehrává v neformálních situacích na každodenní bázi vedle formálnějších školení. Úspěšné prvky v profesním vzdělávání učitelů spočívají v různých aktivitách vzájemného učení.
Existuje také mnoho učitelských sítí a rozvojových projektů, které podporují profesní vzdělávání učitelů a které financuje Národní agentura pro vzdělávání nebo Ministerstvo školství a kultury. Například síť Innokas podporuje školy v pořádání vlastních aktivit podporujících osvojování kompetencí pro 21. století, včetně digitálních kompetencí.
Nedávno jsem se dozvěděl o skvělém způsobu, jak prostřednictvím jazykového vzdělávání posilovat informační gramotnost. Chápu, že ve finských školách je to v dnešní době standard. Jak jste tyto kurikulární změny implementovali do škol? Protože jednou z nejvíce brzdících slabin českého vzdělávacího systému je neúspěšná implementace „papírových“ reforem…
Jednou ze silných stránek Finska je, že reformy formulujeme společně s různými zainteresovanými stranami, výzkumníky, učiteli, rodiči a dalšími odborníky na vzdělávání. Považujeme za velmi důležité slyšet různé hlasy všech zúčastněných stran při tvorbě vzdělávací politiky a již po desetiletí máme uši otevřené.
Mediální výchova není pro Finy žádnou novinkou, neboť materiál týkající se mediální gramotnosti je součástí formálního vzdělávání již od 70. let 20. století. Terminologie a podrobnosti se měnily a vyvíjely, jak se mediální výchova přizpůsobovala tehdejší mediální kultuře, od tradiční masové mediální výchovy k moderní multiliterární výchově. Význam mediální gramotnosti je mezi různými aktéry společnosti široce chápán.
Mediální gramotnost se v rámci finského vzdělávacího systému systematicky vyučuje a rozvíjí. V předškolním vzdělávání, preprimárním vzdělávání a základním vzdělávání je mediální gramotnost začleněna do národních rámcových vzdělávacích programů, které tvoří základ pro vzdělávání v praxi.
Jádro současných osnov základního vzdělávání je zavedeno od roku 2016 a některé jeho prvky silně podporují význam podpory mediální gramotnosti ve výuce. Mediální gramotnost je součástí oborových obsahů a průřezových kompetencí. Realizace učebních osnov a zrovnoprávnění dětí mediální gramotnosti byla rozvíjena prostřednictvím nejnovějšího rozvojového programu Nové gramotnosti.
A co duševní zdraví? Jsem přesvědčen, že společnost s vysokým procentem lidí, kteří se potýkají s duševními problémy, je v mnoha ohledech velmi zranitelná, tedy i vůči hybridním hrozbám.
Jistě, když se člověk necítí dobře, snaží se to napravit a hledá odpovědi. Je samozřejmě důležité, abyste dostali správné odpovědi, ale také abyste měli kolem sebe podporu, abyste nebyli ze společnosti vytlačováni.
Úloha pohody, zdraví a bezpečí ve vzdělávání byla zdůrazněna v důsledku rychlých společenských změn. Postupy, které podporují smysl pro komunitu, je třeba systematicky rozvíjet spolu s dalšími rozvojovými snahami.
Ve zdravých pracovních komunitách je zapotřebí společného úsilí všech zaměstnanců, které podpoří dosažení společných cílů. Z tohoto důvodu je třeba kulturu fungování, která podporuje učení, blaho studentů, vedení ke studiu a speciální vzdělávání, rozvíjet společně, multiprofesně a ve spolupráci s různými zúčastněnými stranami. Zdravá pracovní komunita vyžaduje, aby se všichni zavázali k cíli vytvořit dobře fungující a zdravé vzdělávací a pracovní prostředí.
Jaký je současný postoj finského vzdělávacího (a bezpečnostního) systému, pokud jde o sociální sítě? A zejména pokud jde o TikTok?
Vzhledem k tomu, že se náš každodenní život točí kolem médií v různých podobách, je nezbytné, abychom všem poskytovali kvalitní mediální výchovu. Ať už formální, nebo neformální, mediální vzdělávání umožňuje lidem rozvíjet dovednosti interpretovat, analyzovat, hodnotit, komunikovat, spolupracovat a vytvářet materiál. Tyto kompetence jsou klíčové pro všechny platformy sociálních médií, včetně TikToku.
I malé děti žijí v mediálně bohaté a vysoce digitalizované společnosti. Chytré telefony, digitální hry a online videomateriál jsou součástí jejich každodenního života stejně - nebo dokonce více - než knihy, sport nebo hračky. Děti se však nerodí jako kompetentní konzumenti médií. Potřebují vzdělání a vedení, aby se naučily média využívat a mít z nich užitek. Jak jsem již zmínil, podpora mediální gramotnosti začíná ve Finsku již v raném dětství.
Na základní škole žáci zkoumají a vytvářejí příběhy a učí se, jak média bezpečně používat. Také vytvářejí příběhy s pomocí mediálních zařízení a využívají přitom kreativitu a představivost, a to jak samostatně, tak společně s ostatními. Ve vyšších ročnících žáci vytvářejí iniciativy, generují nápady a experimentují s médii. Média používají k vyjádření vlastních myšlenek a názorů a k pochopení role médií ve společnosti.
Dospívající žáci se mediální gramotnosti učí prostřednictvím vytváření obsahu na základě vlastních nápadů a iniciativ. Studenti také rozvíjejí své dovednosti v oblasti vypravěčských metod a technických dovedností a dostávají se k tvorbě mediálního materiálu zaměřeného na ovlivňování ostatních. Studenti se učí hodnotit spolehlivost obsahu sociálních médií jako zdroje informací a kriticky zkoumají různé účinky, které mohou mít média na jednotlivce, skupiny a společnost. Součástí výuky je také ochrana dat a soukromí.
Sdílíme - a doufám, že budeme - naše členství v EU a nově také v NATO. Naše individuální odolnost jako země je stejně vysoká jako odolnost celých struktur. Měli bychom na rovinu a otevřeně hovořit o hrozbách uvnitř EU a NATO, které představují „polodemokratické“ režimy jako Maďarsko, Slovensko nebo Turecko. Myslíte si, že by EU a NATO měly být aktivnější ve snaze přinášet pozitivní inspiraci a vzory ze zemí, jako je Finsko, do zemí, jako je Česko, aby podpořily progresivní změny ve vzdělávání s cílem posílit odolnost celé struktury? Vidíte nějaké možnosti, jak ji posunout kupředu?
Myslím si, že členské státy EU i NATO se od sebe mohou navzájem učit a vyměňovat si osvědčené postupy. Považuji za důležité, abychom se snažili vytvářet způsoby, jak se stát odolnějšími jako celek, a jedním z těchto způsobů je setkávání a diskuse. Myslím, že musíme využít všechny způsoby, které můžeme, abychom zajistili, že NATO a EU budou i nadále silnými subjekty zaměřenými na spolupráci, v jejímž středu budou demokratická práva a svobodná vůle.
Jádrem finské zkušenosti je důvěra. Myslím, že je to základní kámen odolnosti obecně. Když důvěřujete svým institucím - ať už je to škola nebo například soudnictví - umožňujete společnosti, aby fungovala co nejefektivněji. Odolnost vychází ve finském modelu z myšlenky, že všichni aktéři ve společnosti jsou potřební. Proto se vnější snahy, které se zaměřují na naši odolnost v EU, často soustředí na podkopání této důvěry, na to, abychom zpochybnili naše instituce. V boji proti těmto snahám je opět klíčové vzdělávání.
Rozhovor vznikl díky zprostředkování Centrem pro informovanou společnost.
