Článek
Trenér basketbalového týmu Golden Sate Warriors Steve Kerr předvedl perfektní způsob, jak podobný autentický, občansky a politicky formující postoj veřejně projevit v situaci, která si to žádá. Steve Kerr v reakci na další masakr způsobený vyzbrojeným psychopatem odmítl na tiskové konferenci odpovídat na pošetilosti týkající se sportu a místo toho vyzval republikánské senátory, aby tváří v tvář vraždě 19 dětí ve škole v texaském městě Uvalde přestali blokovat legislativní návrh na přísnější kontrolu dostupnosti zbraní v USA, proti základnímu veřejnému zájmu, proti veřejnému mínění, čistě kvůli svému vlastnímu politickému prospěchu.
Představuju si, že v české společnosti máme taky tak vyspělé veřejné autority v oblastech sportu nebo showbusinessu. Pár jich je, chtělo by to ale takový vhled a zároveň přesvědčení, jaké má Steve Kerr. Lidé jako on totiž dokážou vytvářet sféru jistoty pro další lidi, kteří sice zastávají podobný, veřejně prospěšný postoj, nemají ale takový dosah, nejsou leadery veřejné diskuse a nemají často odvahu se do takové diskuse pustit.
Steve Kerr sice argumentuje, že drtivá většina americké veřejnosti zastává stejný názor, tedy že je nutné zpřísnění kontroly dostupnosti a držení zbraní, nicméně opozice, kterou tradičně republikáni reprezentují, je velmi hlasitá a velmi mocná, protože její součástí je nemalá část elit a samozřejmě zbrojařská lobby, která odmítá přijmout odpovědnost a omezit své prodeje (vždyť přece zlé lidi se zbraní mohou zastavit pouze dobří lidé se zbraní…).
Situace v americkém diskursu o (ne)omezování dostupnosti a držení zbraní je podobná české debatě o dezinformacích a jejich ne(regulaci). Také je tu menšina, která se snaží udržet právo na systematické programové lži, které je možné strojovou či lidským faktorem způsobenou amplifikací prostřednictvím digitálních kanálů adresovat lidem, jejichž zranitelnost je vysoká a obranyschopnost proti podvodům v prostředí informačního chaosu malá. Tato situace má také své nemalé oběti. Rozdíl je pouze v tom, že na rozdíl od střelby ve školách, obchodech nebo svatyních nejsou tak hmatatelné a burcující. Zasahují ale mnohem větší část společnosti.
Stejně jako v USA existuje menšina se silnou politickou reprezentací bránící nutným změnám legislativy týkající se zbraní, v ČR existuje podobná menšina, která podobnými účelovými manipulacemi hájí „svobodu slova“ (v USA je to svoboda držení zbraní zaklínaná ústavou), kterou údajně ohrožuje regulace systematických informačních operací, jimž říkáme dezinformace. Cíle je vždy zachovat status quo bez ohledu na veřejný zájem, v případě USA ekonomické zájmy, v případě ČR prostor pro informační podvody s politickými implikacemi a dopady. V obou případech jsou zneužívány zástupné argumentace k zastření skutečných důvodů a zájmů.
Steve Kerr reprezentuje silný hlas, který spektakulárním způsobem ukazuje, jak se vzepřít situaci, kdy menšina drží v zajetí většinu prostřednictvím politických mechanismů, ať už incentivizovaných konkrétním podnětem (ohrožení podvodného politického marketingu při omezení šíření dezinformací) nebo „jen“ zcestným přesvědčením o nutnosti zachovat tradici držení zbraní vztahující se ke společenské situaci před několika sty lety nebo pohledem na svobodu slova v pojetí předdigitální éry.
Tohle je cesta, kterou je možné hájit veřejný zájem proti těm, kdo si navykli jej zneužívat pro účelovou obhajobu fenoménů, jež veřejný zájem hrubě ohrožují.
