Článek
Brána k Ostravě
Na jaře roku 1945 už bylo jasné, že nacistické Německo válku prohraje. Přesto Hitler vydával rozkazy bránit každé důležité město co nejdéle. Jedním z nich byla Opava.
Na první pohled šlo o provinční slezské město. Ve skutečnosti představovala klíč k celé severní Moravě. Přes Opavu vedly silnice i železnice směrem k Ostravě, kde se nacházel jeden z posledních velkých průmyslových komplexů Třetí říše. Ostravské doly, koksovny a ocelárny byly pro německou válečnou výrobu stále mimořádně důležité.
Hitler proto požadoval, aby byla oblast udržena za každou cenu.
Proti sobě stály statisíce vojáků
Útok vedl 4. ukrajinský front maršála Ivana Petrova, kterého po neúspěších v průběhu operace vystřídal armádní generál Andrej Jerjomenko.
Sovětské síly tvořilo více než 300 000 vojáků, podporovaných tisíci děl, minometů a stovkami tanků.
Proti nim stála německá 1. tanková armáda generálplukovníka Gottharda Heinriciho (později převzal velení další velitelé skupiny armád Střed), která dokázala mistrně využívat terén, řeky i připravená opevnění.
Významnou část obrany tvořily zkušené jednotky Wehrmachtu podporované útočnými děly, tanky Panther a Tiger i elitními ženisty.
Operace, která se změnila v noční můru
Ostravsko-opavská operace začala 10. března 1945. Sovětské velení očekávalo rychlý průlom.
Místo toho narazilo na jednu z nejlépe připravených německých obran na československém území.
Němci zaplavovali okolní louky, vyhazovali mosty do povětří, zaminovali silnice a využívali každého kopce. Jarní obleva navíc proměnila krajinu v moře bahna. Tanky často zapadaly a dělostřelectvo mělo problémy dostat se na palebná postavení.
Postup se měřil na stovky metrů denně.
Boj o každou ulici
Začátkem dubna dorazily jednotky Rudé armády na předměstí Opavy. Než vyrazila pěchota, zasypaly město tisíce granátů.
Po několik dní ho bombardovalo také sovětské letectvo. Poté začal boj, který připomínal Stalingrad v malém.
Němci proměnili prakticky každý větší dům v pevnost. Kulomety byly ukryté ve sklepích i podkrovích, odstřelovači obsazovali kostelní věže a ženisté připravovali pasti pro útočníky.
Každá ulice znamenala nové ztráty. Některé domy měnily majitele i několikrát během jediného dne.
Českoslovenští vojáci se vraceli domů
Do ostravsko-opavské operace se zapojil také 1. československý armádní sbor pod velením generála Karla Klapálka.
Karel Klapálek
Českoslovenští vojáci bojovali především na křídlech sovětských armád a podíleli se na osvobozování řady obcí severní Moravy.
Pro mnoho z nich šlo o první boj na území vlastní vlasti od roku 1939.
Město téměř zmizelo z mapy
Dne 22. dubna 1945 německá obrana definitivně padla. Když boje skončily, připomínala Opava měsíční krajinu.
Přibližně 80 % zástavby bylo poškozeno nebo zničeno. Historické centrum prakticky přestalo existovat.
Řada cenných renesančních i barokních budov zmizela navždy. Opava se zařadila mezi nejvíce zničená československá města druhé světové války.
Obrovské ztráty
Ostravsko-opavská operace patřila mezi nejkrvavější vojenské operace vedené na našem území.
Sovětské jednotky utrpěly přibližně 24 000 padlých a více než 80 000 raněných.
Německé ztráty jsou odhadovány na více než 40 000 padlých, raněných a zajatých.
Přesný počet obětí přímo při bojích o Opavu není znám, protože střety plynule navazovaly na celou ostravsko-opavskou operaci.
Vítězství, které otevřelo cestu k Ostravě
Pád Opavy znamenal zhroucení severního křídla německé obrany.
Rudá armáda mohla pokračovat směrem k Ostravě, která byla osvobozena 30. dubna 1945.
Německo tím přišlo o jeden z posledních významných průmyslových regionů, které ještě drželo.
Zajímavost
Během bojů o Opavu bylo vystřeleno tolik dělostřelecké munice, že pamětníci vzpomínali na nepřetržitou palbu trvající celé dny. Výbuchy byly slyšet desítky kilometrů daleko a mnoho obyvatel města přežilo pouze díky tomu, že celé týdny neopustili sklepy svých domů.
Jestli vás článek zaujal, budu rád za podporu v podobě lajku, komentáře nebo sledování.
Zdroje:
- Karel Richter: Ostravsko-opavská operace 1945.
- Jiří Plachý: Ostravsko-opavská operace.
- Karel Richter: Osvobozování Československa 1944–1945.
- Vojenský historický ústav Praha: publikace o bojích na území Československa v roce 1945.
