Článek
Na současném politickém poli plném nejrůznějších ideologických útržků a falešných narativů zčásti utvářených na iluzích postfaktické doby a zčásti daných systematickou ruskou antidemokratickou propagandou v zájmu ruského agresivního imperialismu, je pro mnohé naše občany obtížné se zorientovat.
Proto tolik občanů žijících ve svých bublinách se opírá o nejrůznější ideologické narativy, někdy i na hraně vlastizrady. Věří tomu, v čem bylo uhněteno jejich myšlení, v čem byla fixována jejich víra. Čím snáze opustili náboženskou víru, tím rychleji věří našim současným vírám. Někteří věří v „nový světový řád“ a v sílu Ruska, od kterého dle jednoho proroctví z minulého století má přijít spása Evropy.
Žijeme mezi dvěma narativy, mezi skutečnou pravdou a pravdou stvořenou virtuální realitou, zčásti imputovanou ruskou propagandou. Mne už nepřekvapí, že věřící virtuální realitě a její aktivisté, tolik křičí o lži, podvodech a rozkrádání v antagonistickém politickém táboře. Pokud stále nesledujeme politiku, těžko se můžeme vyznat v tom, který ten tábor je poctivý, pravdivý a neprojídá našim dětem budoucnost.
Proto v této době pouze sleduji všechny politiky, jak se chovají, zda lžou, zda hrubě urážejí (hrubost může nahrazovat nedostatek pravdy), zda
mluví pravdu. V tom dám pouze na svoji zkušenost, na svoje osobní poznání. Sledoval jsem celý čas, komu z politologů a politiků mohu věřit, kterého jsem nepřistihl ve lži.
Snažím se rozlišovat politiky, kteří jsou vnitřně svobodní, kteří posilují stranickou demokracii, kteří jsou schopni vnímat svoji práci jako službu občanům, a kteří neberou svoji práci jako službu kmotrům či agentům v pozadí. Proto s odpovědí na otázku „Koho volíš?“ nespěchám.
Na volbě konkrétního politika či konkrétní politické strany zatím mám čas. Jde mi jen o to, abychom nepřišli o naši liberální demokracii s občanskými svobodami, abychom nenastoupili cestu k autoritativnímu režimu, totalitě či diktatuře. Proto zatím jen politické strany sleduji, zda nejsou autoritativní, zda nepodléhají falešné ideologii nebo dokonce narativu ruské propagandy.
Až přijde termín voleb, pak poučen svým osobním poznáním snadno zvolím nejlepší politiky z nejlepší strany či koalice. A pokud budu dbát odkazu Václava Havla, že pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí, pak určitě zvolím dobře!