Článek
Zde mně je naopak nelineární perspektivní prostor základem, když už nějaký prostor pro růst svého Ducha musíme mít. Jinak bychom jako Bytosti šli dopředu velmi pomalu, kdežto hmotný svět, občas naplněný protivností, se důkladně zapisuje a pomáhá ve vývoji Ducha.
Jak je koráb předbíhán fotonem
Fázovaný obrázek diskrétně ukazuje, jak foton letí o závod s korábem. V korábu se zobrazuje číslo - aktuální diskrétní čas PT. Závod brzo končí a zase znovu začíná.
Časy v diskrétním prostoru
Soustava v rychlém pohybu má zpomalený čas - ve srovnání se soustavou bez pohybu. Situaci popíše fázovaný obrázek.
Rychlý koráb letí kolem oběžnice, na níž je, rovnoměrně po délce, rozmístěno dvanáctero synchronizovaných hodin I - XII. V nemnoha okamžicích PT, kdy kosmonaut vnímá, postupně vždy na dalších venkovních hodinách zjišťuje tamní postup času.
A protože vnímá jen občas, v pulsech PT, vidí tyto venkovní údaje: 4/hodiny IV - 8/hodiny VII – 12/hodiny X. Kolem ostatních hodin jen proletí …(oprava 20.12.2023).
Zobrazení zpomaleného kosmonautova času. ← pohled na koráb a planetu
Srovnáním s korábovými hodinami se přesvědčuje, že on sám stárne pomaleji.
Planeťané sledují naopak údaje korábových hodin, ať už kamerou nebo rádiem, jsouce rozmístěni po délce své země od I do XII. Zjišťují, že kosmonautovy hodiny se opožďují.
Pohled na koráb a planetu v 1. sekundě planetární:
Koráb ve zpožděném čase, kdy na planetě probíhá 1. sekunda
Další pohled:
Koráb ověřuje Lorentzův čas, na planetě probíhá 8. sekunda
*
Délky v diskrétním prostoru
Navrhuji STI, informatickou, která zná zpomalení času. Nezavádí objektivní změny délek a hmotností, odmítá je.
Paměť diskrétního prostoru uchovává délky objektů beze změny. Zatímco změny času (mezi dvěma soustavami) jsou objektivní, změny délky zkusím vysvětlovat jen v pozorovatelově vnímání. Postup odhaduji pod vlivem krácení délek, podle přístupu STR.
Zkrácené délky okolí jsou dány strnulostí kosmonautovy hmoty v určitých okamžicích - pulsech PL. Hmotný pozorovatel v nich nic nevnímá. Jemu tak přisuzuji vliv na zdánlivé zkrácení délek – jen v jeho vjemech, a to v perspektivě.
Změny délky okolí podle STR
Kosmonaut v podsvětelené rychlosti. Zdroj dodává své éterické pulsy PE; většina dá vzniknout pohybu (PL). Než se z nevyužitých (PT) zdrojových pulsů vytvoří jednotka času (1 sekundu ať učiní 1043 pulsů), urazí delší vzdálenost oproti předpokladu Newtonovské fyziky s její neměnnou 1 sekundou.
Zobrazení délky okolí - ve směru letu korábu se zkrátí. ← pohled na zkrácení
Snímek, pořízený za mnoho PT, posuzuji jako zachycený na mnoha místech, a to s vynecháním mnoha délek. Obrázek ukazuje časové okamžiky, ve kterých na korábu vše fungovalo, žilo. Tedy při míjení hodin I, IV, VII a X. Obrázek by mohl navazovat na původní myšlenku STR o zkrácení; ovšem jak uznat, že je má i kosmonaut ve zrakovém zážitku?
Zdánlivé zkrácení okolního prostoru ve zrakovém vjemu se snad podpoří, když uvážím jen úzký kosmonautův zorný úhel?
Ne, předpokládám vjemy sice úzké, ale stále jeden za druhým v kosmonautově pohledu.
Je to jak kolečko u trakaře, protože podsvětelnou rychlostí cestovat v našem prostoru stejně nebudeme. Mimovědecké poznání popisuje různé způsoby, jak se přesunovat velmi rychle mezi velmi vzdálenými místy, bez omezení rychlostí světla.
Dávejme si pozor, ať nehodnotíme Vesmír jako ten fyzik z 19. století. Radil nadějnému studentovi, ať se na fyziku nedává, že už jsou skoro všechny otázky vyjasněné. Bác!
Obrázek nabídl zkrácení okolí v kosmonautových vjemech. To proto, že planetu sice vidí, ale s přerušovanými úseky. Vzdálenosti mezi hodinami I - IV - VII - X jsou na povrchu planety ve skutečnosti mnohem delší. S vloženými hodinami II a III, se úsek I - IV prodlouží, jeho délka je přece I - II - III - IV.
Použité mechanické modely dbají nejjednodušších přístupů.
Princip zde předložených modelů dovoluje technice pracovat při sebevětší rychlosti; pouze se zpomalí její chod - z hlediska pomalých pozemšťanů. Ve Speciální teorii informatické, STI, se objekty nezkracují, hmotnost se nezvětšuje.
*
Mnohem, mnohem hlubší poznání
Pokud člověk nežije na nejnižší lidské úrovni, nýbrž dodržuje pravidla, stará se o nepoznané, a čas mu není pouhou položkou ve výpočtech, může se začít zajímat o záležitosti skutečně skryté.
Setkání s bytostmi, které nevidíme, nenahmatáme. Ale zde konkrétně, co bytost sdělila - přes člověka, s nímž udržuje kontakty.
Výňatek v českém překladu Renaty Z. [2]:
Splynutí se skutečnou fyzikou - Kryon ~ ~ ~ --- Einstein se ve svých posledních letech opravdu hádal s kvantovými fyziky. Nevěřil v potenciály (pousmání). Byl praktičtější. A přece vám říkám, že tento muž byl prvním skutečným kvantovým fyzikem, protože tím, co udělal, vám ukázal, že to, co jste pokládali za absolutně dané, empirické a neměnné, JE proměnlivé. Takže ve fyzice, a speciálně v té, v níž se pohybujete a nazýváte ji realitou, jsou určité věci, které se chovají určitým způsobem a nemění se. Nemohou. Nemohly by být vaší realitou, kdyby se změnily. ~ ~ ~ A objevil se Einstein a ukázal vám, že jedna z nejstálejších věcí, v níž jste na planetární úrovni věřili, je proměnlivá. Když Einstein představil svou teorii relativity, týkala se času. Týkala se něčeho tak empirického, natolik pro vás stálého, že dnes dokážete měřit čas v nanosekundách. Vypracovali jste způsoby, jak dělit čas a je to tak přesné, že až naprosto přesně víte, kolik je hodin. Protože se podle vás nikdy nemění. Ale MĚNÍ. ~ ~ ~ Einstein představil něco, co teď převrátím naruby, abych vám teď ukázal, že je to vaše. Učinil předpoklad, že když člověk letí ve vesmírné lodi pohybující se rychlostí světla, zůstane v ní jeden rok a pak se vrátí zpět, bude o 1 rok starší, ale planeta zestárne víc než on. Takže tím, že se pohybuje velmi rychle, zpomalil svůj čas, který je relativní vůči místu, ze kterého přišel. Ale on to nevěděl. A potřeboval, aby se opět potkal se Zemí a pak to bylo zjevné. To redefinuje celou myšlenku, že něco, co jste považovali za neměnné, je proměnlivé. ~ ~ ~ A tady bych se rád zastavil. Toto je kvantová fyzika, protože to přepíše to, co považujete za neměnné. ~ ~ ~ Pojďme se vrátit ke vztahu rychlosti a času. V třídimenzionálním prostoru, v rámci myšlenkového procesu, který máte, dokonce i ve čtyřdimenzionálním prostoru, všechno linearizujete! U vás to tak musí být, musí to dávat smysl lidským bytostem! Takže pro vás je rychlost definována jako určitá doba trvání mezi body. ~ ~ ~ --- --- Toto má za následek mnohem delší život, drazí. Právě jsem vám předal kvantový důvod toho, proč vysoce vibrující duše budou žít déle. To protože měníte čas svým vědomím!
Einstein není na světě; nepoznáme ho v jeho novém vtělení, takže to vůbec není Einstein. Jeho Duch je původní, dlouhotrvající, vnitřní základ původního Einsteina a i známých učenců z minulosti. V novověku i ve starověku. Jenže.
Záslužnou práci dělá dlouhodobě Marie Kuchařová, přes vydávané knihy a internetové stránky. Děkuji.
Výňatek v českém překladu Ivy M. [3]:
Divoké karty - Kryon ~ ~ ~ Přichází vynález. Je to vynález, který přepíše fyziku, tak jak ji znáte. Spatříte vzorce v kvantových polích a přijde to velké aha! Bude to jako znovuobjevení kola. ~ ~ ~ „Kryone, proč to nemůžeme mít teď? Co tomu brání?“ Řekli jsme vám, že je příliš snadné použít to jako zbraň. Když dosáhnete bodu, kdy už to nebude zbraň, bude to vaše. — přijde to, až přijde čas, přesně jako pro bratry Wrightovy, právě tak jako pro Teslu, a právě tak jako pro Einsteina. ~ ~ ~ Einstein byl geniální divoká karta. Nebyl vůbec kvantovým myslitelem, ale to, co představil, je stále živé, a ještě stále se díváte do nitra atomu podle konceptu, který vám dal. Proto učiním toto prohlášení: Einstein ještě neskončil, protože ty pravé koncepty, které stále získáváte z jeho práce, budou aplikovány na vynález století. Proto Einsteinovy principy, i když nejsou kvantové, budou z velké části zahrnuty v tom, co přichází. Mohli byste říci, že byl divokou kartou a ještě jí pořád je. Vtip je v tom, že jeho koncepty stále platí, jsou mimo čas, přestože jeho hlavní myšlenky byly spojené s časem. Kdybyste se zeptali Einsteina, jestli má radost z toho, co přinesl planetě, řekl by vám, že ne. Byl frustrovaný, že nesměl udělat to, co opravdu chtěl. Jako Tesla cítil, že něco bylo právě „mimo dosah“ a on to nesměl udělat. ---
Zdroje:
[1] Obrázky - všechny vyrobil Bohumír Tichánek, autor tohoto příspěvku na medium seznam cz
[2] Splynutí se skutečnou fyzikou - z české stránky kryon.webnode
[3] Divoké karty - z české stránky kryon.webnode
