Článek
Fluorid ve vodě? A proč?
Ve Spojených státech amerických je od 40. let minulého století jedním z kroků úpravy pitné vody tzv. fluorizace. Nejedná se o nic jiného než o přidávání fluoru v podobě fluoridu do pitné vody. Proč k tomu dochází? Již na začátku 20. století bylo jasné, že fluoridy mají vliv na kazivost zubů. Lidé z oblastí, kde se fluor vyskytoval přirozeně ve vysokých koncentracích měli sice často na zubech bílé skvrny značící tzv. fluorózu (tedy přebytek fluoridů), na druhou stranu měli ale mnohem menší pravděpodobnost toho, že se u nich rozvine zubní kaz.
Asi každý člověk dobře ví, že fluor se přidává do zubních past, neboť napomáhá k tzv. remineralizaci zubní skloviny, tedy k opravě poškození, která vznikají po konzumaci potravin či nápojů s vysokým obsahem cukrů. Za narušování skloviny nejsou zodpovědné samotné cukry, nýbrž kyseliny produkované bakteriemi, které cukry konzumují. Ať tak či onak, fluoridy pomáhají sklovinu opravovat a zabraňují vzniku zubního kazu.
Ale protože dezinformační kampaně a hoaxy nejsou žádným moderním vynálezem, v minulosti si USA prošly obdobími, kdy se tvrdilo, že přídavek fluoru do vody zařídili komunisté, jedná se o tajné vládní experimenty apod. Na počátku těchto kampaní bylo pravděpodobně to, že kdosi zaslechl o vysoké toxicitě plynného fluoru nebo si přečetl úryvek z nějakého článku hovořícího o tom, že fluoridy mohou v nadměrném množství oslabovat kostru. Ne snad, že by to nebyla pravda, ale jako obvykle je třeba chápat věci v kontextu a ne jako ojedinělé výkřiky.
Fluoridy a jejich (ne)rizika
Pro začátek si připomeneme slavný výrok Paracelsa, učence z počátku 16. století, který každý zná, ale ne každý je schopen jej použít při přemýšlení. Paracelsus správně řekl, že každá látka může být jedem, záleží vždy jen na množství. To platí pro fluoridy stejně jako pro obyčejnou vodu. Záleží samozřejmě také na chemické formě a dalších parametrech. Toxicita plynného fluoru je proto zcela irelevantní. A co se oslabování kostry týká: můžete si být jisti, že k tomu, aby se vás to dotklo, byste museli denně sníst tak čtyři tuby zubní pasty.
Ani další údajná rizika fluoridů (zhoršování duševních schopností, zvýšený výskyt rakoviny) nebyla v koncentracích, v jakých jsou do vody v USA přidávány (americký limit je 0,7 ppm, tedy 0,7 části na jeden milion) ani zdaleka prokázána. Mimochodem, limit Světové zdravotnické organizace je 4 ppm.
A co další země? A Česko?
Nabízí se otázka, zda jsou USA s fluorizací vody jedinou zemí. Samozřejmě nejsou. Fluoridy se přidávají do pitné vody v Brazílii, ve Velké Británii nebo ve Španělsku. V Německu se zase fluoridy nepřidávají do vody, ale do soli. V bývalém Československu se fluorizace pitné vody prováděla od 70. let 20. století. Plošná fluorizace nicméně skončila v roce 1988 a po sametové revoluci se již tato praxe neobnovila. O znovuobnovení této praxe v České republice dnes již nikdo ani neuvažuje.
