Článek
Mrazivá nádhera Antarktidy
Antarktida je jediným kontinentem, který nemá stálé lidské osídlení. Lidi zde sice najdete, ale pouze výzkumníky coby dočasné obyvatele vědeckých stanic. Jak je to ale s faunou a flórou? Mnoho lidí má za to, že zde není vůbec žádný život. To je hluboký omyl. Širé ledové pláně nejsou tak bez života, jak to na první pohled vypadá.
Životem kypí především moře kolem Antarktidy, o to nám ale nyní až tolik nepůjde. Zajímat nás bude život na souši a ledových pláních. Leckdo si možná vzpomene na tučňáky nebo rypouše sloní, kteří využívají jak moře, tak souš. U nich to ale nekončí. Podstatné je, že právě tučňáci a rypouši umožňují život na Antarktidě i stovky kilometrů ve vnitrozemí, kam se žádný z těchto tvorů nikdy nepodívá. Jak je to možné?
Živiny jsou klíč
Když jsou tučňáci a rypouši na souši, kde tráví samozřejmě hodně času, zanechávají tam po sobě opravdu hodně biologického materiálu v podobě trusu. Ten je bohatý na dusík, který se dostává do vody i do vzduchu. Vítr jej pak odnáší až 250 kilometrů do vnitrozemí, kde se stává potravou nižších rostlin typu mechů a lišejníků. Zkoumání ukazují, že nezáleží na to, jak moc mrzne, ale jen na tom, zda je na daném místě dostatek dusíku. Pokud ano, život si sem cestičku najde.
Tučňáci pomáhají životu v Antarktidě stovky kilometrů od místa, kde sami žijí.
Nejde ale jen o zástupce rostlinné říše, také fauna má v antarktickém vnitrozemí své zástupce. Chvostoskoci a roztoči v tomto prostředí prospívají zcela bezprecedentně. Vyjdete-li na běžnou českou louku, napočítáte na jejím čtverečním metru 50 až 100 tisíc takových drobných živočichů. Kolik jich je na stejné ploše v Antarktidě? Několik milionů. V tomto měřítku nevypadá Antarktida jako mrtvý kontinent, že?
Je samozřejmě třeba říct, že cesta k životu v Antarktidě začíná v moři, u planktonu. Odtud se přes ryby, tučňáky a rypouše dostávají živiny až do vnitrozemí.
Jak dlouho bohatství místního života vydrží?
Otázkou však je, jak dlouho tento stav vydrží. Ve chvíli, kdy se sem dostanou invazivní druhy, a to se stát může vzhledem ke stále významnější lidské přítomnosti i klimatickým změnám, vetřelci začnou likvidovat místní faunu a floru, která je proti útokům zvenčí naprosto bezbranná. Rostliny, hmyz, pavouci… ti všichni mohou už brzy na Antarktidě zapustit kořeny (u rostlin nejen obrazně, ale doslova) a zcela jí proměnit.
Zdroje informací: https://www.asoc.org/learn/life-in-antarctica/
