Článek
Příběh Amandy Eller
V roce 2019 bylo Amandě Eller 35 let. Byla vystudovanou fyzioterapeutkou a po mládí v Marylandu i první praxi na Floridě se v 29 letech přestěhovala na havajský ostrov Maui. Jedná se o druhý největší ostrov celého souostroví a turisté na něj přijíždějí především kvůli krásným plážím, potápění nebo výletům do místních hor pokrytých hustým lesem. A právě s nimi souvisí příběh Amandy.
Po šesti letech na Maui znala Amanda svůj ostrov velmi dobře. Nezřídka si pak chodila do lesa poblíž svého domu zaběhat. Dne 8.května 2019 se proto už jako mnohokrát předtím vydala tato fyzioterapeutka a instruktorka jógy autem do místní přírodní rezervace Makawao s vidinou příjemného sportovního výkonu. Všechno ale dopadlo jinak.
V rezervaci si v jednu chvíli sedla kvůli odpočinku na spadlý kmen stromu. Když se chtěla opět zvednout, uvědomila si, že vlastně neví, ze kterého směru přišla. V tuto chvíli se již pohybovala mimo cesty a byla proto opravdu ztracená. Aby toho nebylo málo, v autě si nechala svoje věci včetně mobilního telefonu. I když si to v tu chvíli ještě neuvědomila, stala se klasickým trosečníkem v opuštěné divočině.
Drama se vším všudy
V prvních hodinách se samozřejmě snažila vrátit na cestu, to se jí nicméně nepovedlo. Asi kolem jedné hodiny v noci již byla natolik vyčerpaná, že si lehla a pokoušela se usnout. I přes velkou únavu to ale nedokázala. Důvodem byl jednak strach a jednak zima, která v džungli v noci panovala.
V tu dobu již její přítel nahlásil zmizení a po Amandě začala pátrat policie. Její odstavené auto bylo nalezeno poměrně brzy a vzhledem k tomu, že chyběly její běžecké boty, bylo pravděpodobné, že zmizela někde v džungli při sportu. Nalézt se ji ale nepodařilo, ani po několika dnech, kdy po ní pátrali jak záchranáři, tak dobrovolníci.
Amanda se snažila zůstávat v blízkosti vodního zdroje v podobě potoka a živila se malinami a dalšími lesními plody. Jak sama řekla, rybu se jí ulovit nepodařilo. Jídla ale mnoho neměla a z hladu i vyčerpání ji začaly pronásledovat nejrůznější vidiny. Vrtulníky, které slyšela nad hlavou, nicméně žádnými halucinacemi nebyly. Piloti ale Amandu spatřit v džungli nemohli.
Její situace se ještě dramaticky zhoršila čtvrtý den. Amanda spadla z výšky asi šesti metrů do rokle a zlomila si přitom nohu. Následný liják potom zvednul hladinu potoka natolik, že Amanda málem utonula. Po několika dalších dnech pak záchranáři odvolali pátrání a policie si začala ověřovat, jestli za jejím zmizením nestojí spíše její přítel.
Konečně záchrana
Oficiální pátrání již bylo tedy ukončeno, Amanda ale měla štěstí v tom, že se její případ dostal do médií. Dobrovolníci díky tomu v pátrání pokračovali, a dokonce bylo vybráno dost peněz na to, aby mohl být financován i pátrací vrtulník. Celých deset dní se Amanda prakticky nehnula z místa, se zlomenou nohou se při hledání potravy mohla maximálně jen plazit. Dne 24. května, tedy 17 dní od jejího zmizení se přímo nad vodopádem u nějž Amanda přebývala zjevil vrtulník. Jeho pilot tentokrát mávající Amandu zahlédl a pak již bylo jen otázkou času až k ní dorazí skupina záchranářů.
Amanda byla vyčerpaná, měla zlomenou nohu i popáleniny od slunce, od hlavy až k patě poškrábaná a dramaticky zhubla. Byla ale živá a po několika dnech strávených v nemocnici se mohla vrátit domů. Na tiskové konferenci se všem omluvila za svoji lehkovážnost a poděkovala za záchranu. Úplný konec jejího trápení to ale nebyl. I po letech trpí Amanda posttraumatickým stresem.
