Článek
Seznamte se s líbajícím broukem
Pod obecným názvem líbající nebo také upíří brouk se skrývá skupina zástupců hmyzí říše spadající pod čeleď Triatominae a podčeleď Reduviidae. Tato skupina zahrnuje více než 130 druhů a onen podivný název dostal tento hmyz proto, že velká část druhů z této podčeledi se krmí krví savců, člověka nevyjímaje. Někteří z nich to pak s oblibou činí v obličejové části. Typický zástupce této skupiny dosahuje velikosti jednoho centimetru, někteří ale mohou být i větší.
Jeho původní domovinou se pro něj stává Jižní Amerika, Spojené státy či Mexiko, současně ale není vyloučené, že se objeví i v Česku, kam se přesouvá kvůli rostoucím průměrným teplotám. Počet těchto ploštic roste nicméně hlavně na jihu Evropy, přesně tam, kde je nejvíc teplo. Jeden z prvních vědeckých popisů líbajících brouků přinesl sám Charles Darwin. Podle mnohých není dokonce vyloučeno, že Darwinovo chronické záchvatovité onemocnění, kterým trpěl v pozdějším věku, mělo původ právě v jeho setkání s líbajícími brouky v oblasti Argentiny. Tím se dostáváme k tomu nejpodstatnějšímu: líbající brouk může být opravdu nebezpečný.
Cílí na obličej a okolí úst
Člověk se pro něj stává snadnou kořistí hlavně během spánku. Nejčastěji míří na rty a obličej do míst, kde je lidská kůže nejtenčí. Typickou reakcí může být zčervenání a bolest v zasaženém místě. Alergici a lidi s citlivou pokožkou to budou pociťovat obzvláště silně. Samotné kousnutí ale není to nejhorší, co se s líbajícími brouky pojí.
Proč je tak nebezpečný
Tito brouci jsou v oblasti svého původního rozšíření, tedy v Jižní a Střední Americe či v jižních oblastech USA, často infikováni parazitem, a ne ledajakým, říká se mu Trypanosoma cruzi neboli Trypanozoma americká. Tento prvok je bohužel původcem tzv. Chagasovy choroby.
Líbající brouk pod mikroskopem.
Jedná se o velmi zákeřnou nemoc, která se roky, nebo dokonce dekády vůbec neprojevuje, nepočítáme-li malý červený otok v místě kousnutí. V některých případech může dojít i k rozvinutí vysokých horeček, vyrážek, nebo zvětšení některých orgánů jako jsou játra či slezina. Ve většině případů se ale žádný z těchto příznaků neobjeví a tzv. akutní fáze tohoto onemocnění proběhne zcela bezpříznakově.
U více než třetiny pacientů ale onemocnění přejde do chronické fáze, během níž je poškozeno srdce či trávicí trakt. Tato poškození mohou být v konečném důsledku smrtelná. Odhaduje se, že infikováno může být až osm milionů lidí, z nichž každý rok 50 000 osob umírá v důsledku zmíněného poškození orgánů. V současné době není dostupné žádné očkování a prevence tak spočívá především v důsledném používání moskytiér, repelentů a prostředků na hubení hmyzu v lidských obydlích.
Ačkoliv byli jihoameričtí líbající brouci zaznamenáni i v Evropě, neznáme zatím žádný případ přenosu Chagasovy choroby na člověka mimo oblasti původního výskytu. S globální klimatickou změnou je třeba vzít v potaz stále se zvyšující riziko nákazy i v našich končinách. I bez toho dokáže být ale líbající brouk hodně nepříjemný společník a pokud jej doma náhodou objevíte, rozhodně se s ním co nejdříve rozlučte.
Zdroje informací: https://www.ireceptar.cz/domov-a-bydleni/nebezpecni-brouci-v-domacnosti/
