Článek
Drahokamy a diamanty
V první řadě bychom si měli ujasnit pojmy. Velmi často mají lidé zmatek ve slovech diamant a drahokam. Nejde totiž o to samé. Drahokam je mnohem širší pojem, který zahrnuje řadu kamenů jako jsou safíry, rubíny a také diamanty. Diamant je tedy jedním z mnoha drahokamů, je však zdaleka nejcennější. Mohou za to jeho jedinečné vlastnosti. Jde s přehledem o nejtvrdší přírodní materiál na světě, který má navíc schopnost lámat světlo a je proto pro výrobu šperků dokonalým materiálem. K tomu si samozřejmě připočtěme jeho vzácnost a dostaneme něco, kvůli čemu jsou lidé ochotni válčit.
Historie těžby diamantů
V dnešní době si těžbu diamantů spojujeme především s Afrikou. Až do poloviny 18. století byla ale jedinou zemí, kde se diamanty těžily, Indie. Právě odtud se po tzv. Hedvábné stezce dostávaly do Evropy. Již ve starém Římě napsal učenec Plinius o diamantu, že se jedná o nejhodnotnější věc na tomto světě.
Důležitým zlomem v historii diamantů byl vynález přístroje na řezání drahokamů v 15. století. Protože se tak stalo v Belgii, byly to právě Antverpy, které se proměnily v centrum obchodu s diamanty a jejich zpracování. Tím je toto město koneckonců dodnes.
Těžba diamantů je i dnes nesmírně náročnou prací.
Další velká změna nastala v roce 1727, kdy bylo v Brazílii objeveno diamantové pole. Diamanty se tedy poprvé začaly těžit i mimo Indii. Zcela zásadní byl však objev afrických nalezišť v 60. letech 19. století. Jeden z prvních afrických diamantů, který dnes nese jméno Star of South Africa získal místní farmář od malého pastýře, který jej nosil za opaskem. Stalo se tak v roce 1869 a tato událost spustila diamantovou horečku. Ze všech koutů světa začali do Afriky mířit bývalí zlatokopové a nejrůznější dobrodruzi.
Desítky tisíc lidí začaly kopat v údolí řeky Vaal a dodnes po nich zůstala 240 metrů hluboká jáma. Dodnes je považována za nejhlubší jámu vykopanou pouze lidskou silou bez použití strojů. Není třeba zdůrazňovat, že diamanty se povedlo nalézt jen několika málo šťastlivcům a ostatním kopáčům buď nikterak nezbohatla, nebo při těžké práci dokonce zemřela. Jako by již v této době diamanty ukazovaly svoji odvrácenou tvář a ve svých zápiscích o tom psal i Emil Holub, který v té době dělal v Kimberley lékaře.
Krvavé diamanty
Již v době, o které jsme mluvili v předchozím odstavci, začal vyrůstat mezi ostatními těžaři jeden gigant. Těžbu postupně ovládla společnost De Beers, která je dodnes jednoznačně největším těžařem diamantů na světě. Během padesáti posledních let vyprodukovaly doly této společnosti 40 tun diamantů. Patří mezi ně i nejtěžší diamant všech dob zvaný Cullinan s váhou 3106 karátů. Tento diamant se dostal do rukou anglického krále Edwarda VII., který jej nechal rozřezat na sedm menších kamenů.
V roce 1999 potom společnost vytěžila i diamant Pink Star, který se po vybroušení stal v roce 2017 nejdražším drahokamem světa. Tento růžový diamant byl prodán za 71,2 milionů dolarů což v přepočtu činí 1,8 miliardy korun. Kupcem byla šperkařská společnost Chow Tai Fook z Hong Kongu. Svět diamantů ale není jen světem aukcí a rekordních prodejů.
Diamanty jsou neodmyslitelně spojeny také s válkami a násilím. V průběhu druhé poloviny 20. století se v zemích jako je Angola, Sierra Leone, nebo Demokratická republika Kongo staly právě diamanty motorem krvavých občanských válek, v nichž zemřely desítky tisíc lidí. Válčící strany obsazovaly diamantové doly právě proto, aby mohly financovat svá válečná tažení.
Jihoafrické diamanty v surovém stavu.
Právě proto byl v roce 2003 zaveden tzv. Kimberleyský proces pro ověřování původu drahokamů. Jedná se o systém, který má zamezit vstupu diamantů z válečných oblastí na mezinárodní trh. Kritici ovšem namítají, že jde jen o jakési divadlo pro veřejnost, neboť ve skutečnosti není ani na západě nejmenší problém prodat diamanty bez oficiálního prověření původu. Podle odhadů ani vlády v zemích, kde se diamanty těží, nemají ponětí o tom, kam a jakými cestami diamanty vlastně míří.
Pravdou je, že klasické diamantové války již v Africe neprobíhají, na druhou stranu ale existuje nespočet svědectví o tom, že v dolech funguje prakticky otrocká práce a bití či dokonce vraždy jsou zde na denním pořádku. Každý diamant, který se v Evropě objeví, třeba na snubním prstenu, byl dost možná vytěžen za takovýchto podmínek anebo za něj byly nakoupeny zbraně, které následně terorizovaly civilní obyvatelstvo.
Jaká je budoucnost těžby diamantů?
V současné době se zdá, že zlatý věk už pro těžaře skončil. Diamanty jsou dnes nalézány ve stále větších a větších hloubkách, což těžbu výrazně prodražuje, a navíc je při ní nalézáno méně diamantů. I přesto se společnost De Beers snaží o prospekci nových nalezišť, které leží mimo Afriku. V hledáčku jsou především Rusko či Kanada. Věřme alespoň, že minimálně v Kanadě nebude hrozit nic z toho, co se při těžbě dělo a děje v Africe.
