Článek
Křižáci u nás
Asi není nikdo, kdo by se s křižákem obecným nebo jeho příbuznými nikdy nesetkal. Pavouci s charakteristickou křížovou kresbou na zádech si stavějí typické kolové pavučiny, které vídáme nejen na stromech, ale také na budovách nebo třeba na lampách veřejného osvětlení. Zajímavé je, že své pavučiny si křižáci staví tak, aby celé visely na jediném nosném vlákně. Staví si ji tak, že mu nakonec vyjde krásně pravidelný tvar.
Křižákova pavučina je nesmírně efektivní pastí, do které se zachytí poletující hmyz. Křižák jej potom rychle zbaví života prostřednictvím jedu, který má ve svých klepítkách. Nabízí se proto otázka, co se stane, když křižák kousne člověka. K něčemu takovému dochází jen velmi vzácně, neboť se jedná o velmi plaché živočichy, kteří při sebemenším riziku kontaktu s člověkem utíkají. Ke kousnutí člověka křižákem může dojít prakticky jen ve chvíli, kdy jej zmáčknete v ruce. Dost možná vás tak křižák zatím nikdy nekousl. Co se ale stane, pokud k tomu dojde?
Křižák obecný při práci na své pavučině.
Kousnutí křižákem
Ani vědecká literatura nenabízí příliš mnoho studií na toto téma, přesto však nějaké existují. U křižáka obecného vede kousnutí k zarudnutí postiženého místa, které doprovází mírná bolest, otok nebo svědění. To vše v období jeden den až dva týdny po kousnutí. Vážnější potíže jako nevolnost, bolest hlavy či dokonce svalové křeče byly opravdu výjimečné.
Vážnější následky má podle všeho kousnutí křižákem stromovým. I ten žije na území České republiky, především na Šumavě. V jednom případě byly po jeho kousnutí popsány dvanáct týdnů přetrvávající potíže v podobě horečky, otoku a dočasné ztráty citlivosti v místě průniku kůží.
Uvedené symptomy se však týkaly zdravých a dospělých lidí. V případě malých dětí či lidí s nějakým chronickým onemocněním může mít kousnutí křižákem vážnější dopady. Největší riziko je ale spojeno s případnou alergií a anafylaktickým šokem. Stejně jako u včel či vos může jed křižáka způsobit tento vážný a v nejhorších případech i život ohrožující stav. Alergickou reakci na některou ze složek jeho jedu, zkrátka nelze stoprocentně vyloučit. Anafylaktický šok se může projevit otokem jazyka či hrtanu a nadměrným rozšířením cév což způsobí selhání krevního oběhu. V lehčích formách se potom může alergie projevit vyrážkou, kašlem, či rýmou, ale také nevolností anebo průjmy.
Máme se bát pavoučího kousnutí?
Z výše uvedeného popisu je zřejmé, že k riziku, které představuje pavouk křižák je namístě přistupovat s jistou dávkou respektu, rozhodně bychom se ho neměli bát. Pokud se budeme ke křižákovi chovat stejně jako třeba k vosám či včelám, bude to naprosto v pořádku. Je třeba si uvědomit, že k tomu, aby nás jeho kousnutí opravdu ohrozilo, je třeba dospět nejprve do krajně nepravděpodobného stavu, že nás vůbec kousne. Když už k tomu dojde, musíme potom být lidmi s těžkou alergií na některou ze složek jeho jedu. Sečteno a podtrženo, je to opravdu málo pravděpodobné. Z toho plyne ale i to, že bychom se ke křižákům rozhodně neměli chovat jako k nepřátelům.
Zdroje informací: https://www.araneidae.cz/kousnuti.html
