Článek
Nejstarší mravenčí fosilie
Druhohorní fosilie si většinou představíme v podobě kostry tyranosaura. Tenhle 1,25 cm dlouhý otisk nalezený ve vápenci ze severovýchodní Brazílie je ale neméně zajímavý. Jedná se totiž o památku na mravence čeledi Haidomyrmecinae, v tomto případě zatím neznámého rodu. Těmto mravencům se přezdívá „pekelní“ a tento jejich zástupce je dokonce nejstarším známým exemplářem. Na Zemi žil před neuvěřitelnými 113 miliony let. O 13 milionu let tak překonal dosud nejstaršího známého mravence. Pravěcí mravenci byli velice zajímaví, svoji přezdívku totiž nezískali jen tak náhodou.
Pekelní mravenci
Dnešní mravenci jsou nesmírně úspěšnou skupinou živočichů. Žije tu s námi asi 17 000 mravenčích druhů. Pokud bychom to přepočítali na jedince, pak jich na každého z 8 miliard lidí připadá 2,5 milionu. Fakt, že mravenci žili již před 113 miliony let ukazuje na jejich extrémně úspěšnou evoluci.
Jeden z exemplářů „pekelných mravenců“ nalezený v jantaru.
Nalezený mravenec měl křídla a mohl tedy létat. Pravděpodobně jej ale vítr unesl nad vodní hladinu, spadl do jezera a tam jej posléze na dně překrývaly miliony let sedimenty. To nejzajímavější je ale něco jiného. Tzv. pekelní mravenci druhů, které byly nalezeny již v minulosti stejně jako ten z aktuálního nálezu, měli totiž speciální kusadla vypadající jako jakési kly. Ty používaly pravděpodobně k lovu. Prostě na ně kořist nabodli. Díky tomu mohli tito mravenci lovit i kořist relativně velkou. Na území dnešního Myanmaru byla nalezena i fosilie mravence s nabodnutým jiným hmyzem.
Proč pekelní mravenci zmizeli ze světa?
Záhadou je zatím konec pekelných mravenců. Dnes již žádný mravenec patřící do tohoto rodu nežije, tito mravenci zmizeli podle fosilních nálezů někdy v době, kdy vyhynuli i dinosauři. Je tedy možné, že i na ně dopadla katastrofická událost v podobě pádu asteroidu. Na druhou stranu je ale možné, že k tomu došlo o několik milionů let dříve a z jiných důvodů. Možná, že byli až příliš specializovaní na konkrétní druh kořisti, která prostě najednou nebyla k dispozici např. kvůli klimatickým změnám apod.
Pro nás je tento nález především ukázkou toho, že si druhohory nelze představovat jen jako dobu dinosaurů. Svět pulzoval i jiným životem, třeba tím mravenčím.
