Článek
Krokodýl mořský jako maximální evoluční úspěch
Krokodýl mořský pamatuje už pád dinosaurů, přežil také i všechny další dramatické změny klimatu a dodnes obývá naši planetu v prakticky nezměněné podobě. Crocodylus porosus, jak se nazývá latinsky, je doslova dokonalý výsledek evoluce. Dnes se jedná o největšího žijícího plaza světa. I přes své jméno nežije jen v moři. Hodně času totiž tráví v kalných sladkovodních bažinách, často ale vyplouvá i na otevřený oceán.
Jak to konkrétně funguje? Mladí krokodýli začínají svůj život v mangrovech a sladkovodních bažinách. Jakmile však dospějí, silnější samci si začnou nárokovat nejlepší teritoria a slabší jedince vytlačují pryč.Právě to vede k tomu, že se ti ostatní musí vydávat se na širé moře. Jsou to koneckonců vynikající plavci. Krokodýli při svých cestách oceánem využívají povrchové mořské proudy. Dokážou urazit třeba stovky kilometrů a někteří jedinci byli spatřeni třeba uprostřed širého oceánu, daleko od jakékoliv pevniny.
Samci krokodýla mořského běžně dorůstají do délky až 5,5 metru. Jejich hmotnost potom snadno přesáhne i tunu. Byli dokonce zaznamenaní jedinci s délkou přes 6 metrů. Samice jsou výrazně menší a málokdy přesáhnou délku 3 metrů.
A oblast výskytu? Ta sahá od Indonésie až po severní pobřeží Austrálie. Všechno to, co jsme doposud zmínili, by stačilo k tomu, aby mohli považovat krokodýla mořského za velmi zajímavého tvora. Tady to ale nekončí, krokodýl mořský je totiž kromě všeho ostatního i opravdu dokonalý zabiják. A co se lidských obětí týká, tak lidí zabije krokodýl mořský ročně asi 300. Samozřejmě mu to lze jen těžko vyčítat, jedná se prostě o predátora, kterého evoluce vybavila maximálními schopnostmi a instinkty.
Krokodýl mořský zabije ročně asi 300 lidí.
Trpělivý a smrtící
Krokodýl mořský je skutečný predátor se vším všudy. Sežere totiž cokoli, co dokáže přemoct, od ryb a krabů až po divoká prasata, buvoly, klokany nebo domácí dobytek. Krokodýli mají navíc extrémně kyselé žaludeční šťávy. Díky nim dokážou strávit téměř vše, od kostí, kopyt a rohů až po peří.
Krokodýl mořský dokázal vypilovat lov ze zálohy k naprosté dokonalosti. Ponoří se těsně pod hladinu u břehu, kde se zvířata chodí napájet. Vidět jsou pouze jeho oči a nozdry. V pravý moment potom vystřelí bleskovou rychlostí z vody. Kořist přitom sevře v čelistech a zatáhne ji pod vodu, kde aplikuje takzvanou „smrtící rotaci“, anglicky death roll. Jde vlastně o prudké otáčení kolem vlastní osy. Tímto způsobem svoji kořist dezorientuje, utopí a následně roztrhá na menší kusy.
Mimochodem, podél čelistí má tisíce drobných černých teček, jamek s tzv. mechanoreceptory, které dokážou zachytit i to nejmenší chvění vody. Díky nim vidí, slyší a cítí kořist dříve, než ona vůbec tuší jeho přítomnost.
Krokodýl mořský disponuje největší naměřenou silou stisku čelistí mezi všemi žijícími zvířaty. Dokáže vyvinout tlak přes 16 000 newtonů, což mu umožňuje bez problému drtit kosti a krunýře želv.
Sečteno a podtrženo, krokodýl mořský je naprosto fascinující tvor, který je však i přes své schopnosti ohrožen lidskou činností. Právě ve zmíněné Austrálii ale ochranářské projekty dokázaly zvrátit nepříznivý vývoj a krokodýlu mořskému se dnes poměrně daří.
