Článek
Dolů to jde samo, nahoru je to těžší
Lyžování má historii dlouhou doslova tisíce let. Lyže nicméně logicky nesloužily jako sportovní náčiní, to je fenomén, který se zrodil až někdy v 19. století. Ve chvíli, kdy lidé pochopili, že sjíždění na lyžích z kopce může být s tím správným vázáním opravdu velká zábava, začali se tomu také intenzivně věnovat. Mělo to ale jednu velkou vadu. Zatímco o pohyb z kopce dolů se stará gravitace (proto je to taková legrace), opakované sjíždění vyžaduje, aby se lyžař opět dostal nějakým způsobem zpátky na kopec. V dřívějších dobách to samozřejmě znamenalo vyšlápnout kopec po svých. A to už taková zábava nebyla.
Nepochybně existovala snaha lyžařů tuto nepopulární část jejich oblíbené zábavy nějak eliminovat. Moc možností ale nebylo, možná kromě povozu se zdatným koňským tahačem. Říká se, že lidská lenost a snaha usnadnit si věci, je hlavním motorem pokroku. V lyžování to platí bezpochyby. V určitou dobu se zkrátka začala objevovat řešení, která měla zmíněného cíle dosáhnout.
První vleky na světě
Za první lyžařský vlek na světě je považován vynález německého hoteliéra Roberta Winterhaldera z Černého lesa. V roce 1906 jim u svého hotelu zkonstruoval vlek poháněný parním strojem. Lyžaři se rukama drželi přímo lana, což nebylo úplně pohodlné a nejeden sportovec to odnesl spáleným a sedřenýma rukama. I tak ale byli lyžaři Winterhalderovi vděční a on si nechal vynález v roce 1908 patentovat. O rok později už se tento vlek objevil i u nás, konkrétně ve Špindlerově mlýně.
V této době už fungovaly také lanovky, které někdy využívali jistě i lyžaři. Lanovky ale nebyly konstruovány primárně pro ně. Vraťme se proto ke vlekům. Zmíněné lanové či provazové vleky se tedy začaly objevovat na mnoha místech na světě. Přelomovým okamžikem byl ale rok 1934. V Davosu ve Švýcarsku totiž hoteliér Leonard Fopp a inženýr Ernst Gustav Constam představili novinku: vlek s tyčí je tvaru J a následně i ve tvaru T Ano, správně v tom poznáváte kotvu. Šlo o skutečnou revoluci, neboť pro lyžaře šlo o mnohem komfortnější řešení než lano, kterého se museli pevně držet. Nechat se tlačit kotvou je mnohem pohodlnější.
Jean Pomagalski ve francouzském Alpe d’Huez potom v roce 1936 postavil i první talířový vlek na světě, tedy „pomu“. Zapomínat nesmíme ani na to, že ve třicátých letech přišla elektrifikace, což se projevilo i na fungování vleků.
Paralelně s vývojem v Evropě se vleky objevovaly také ve Spojených státech. Tam se také začaly po roce 1936 objevovat i sedačkové lanovky právě pro lyžaře. První postavil William Averell Harriman v Sun Valley ve státě Idaho. V Evropě se první sedačková lanovka pro předpravu osob objevila v roce 1940 a šlo o lanovku na Pustevny v Beskydech. Tím se dostáváme k tomu, jak vznikaly vleky u nás.
Původní jednosedačková lanovka na Pustevny sloužila i lyžařům, v tomto případě byla ale focena v létě.
Lyžařské vleky v Československu
Po druhé světová válce nastal i u nás rozmach sportovního lyžování. V té době se u nás těžiště lyžování přesunulo do Krkonoš. V roce 1949 byla spuštěna lanovka na Sněžku, která sice nebyla primárně pro lyžaře, ale ukázala technické možnosti tehdejší doby. O trochu později začaly u nás vznikat i první vleky. Nelze asi určit nějaký jednoznačně první lyžařský vlek u nás. Minimálně jedním z prvních mohl být vlek v Čenkovicích z roku 1959. Minimálně ilustruje cesty, kterými se tento obor ubíral. Vlek v Čenkovicích měl přezdívku „šlepr“ a jeho základ tvořil motocyklový motor, dva navijáky a automobilová převodovka.
Jeho příklad ukazuje na to, že v padesátých letech vznikaly u nás vleky často „na koleni“ a svépomocí s využitím nejrůznějších motorů a dalších součástí. Současně ale bylo jasné, že lyžování získává masovou popularitu. Na přelomu 50. a 60. let se proto stavbě vleků začal věnovat podnik Transporta Chrudim. První vleky vznikaly jako unikáty, později přišla sériová výroba. Tím se už dostáváme do doby, kdy se lyžařský vlek stal běžnou součástí lyžařských středisek. Vzhledem k realitě socialistického hospodářství ale malé vleky stavěné svépomocí stále hrály významnou roli. Změnu a příchod západní techniky přinesl až roku 1989, nutno ale podotknout, že v této oblasti patří Česko stále k evropské špičce.
