Hlavní obsah

Dozorkyně v koncentračních táborech svojí krutostí překonávaly i muže. Proč tomu tak bylo?

Foto: Bernhard Walter, Public domain, via Wikimedia Commons

Selekce při příjezdu do koncentračního tábora: oblíbená činnost řady dozorkyň.

Za druhé světové války působilo v nacistických koncentračních táborech asi 55 000 dozorců. Celkem 3500 z nich tvořily ženy. Historiky i veřejnost dodnes fascinuje fakt, že právě ženy byly nejkrutější.

Článek

Ženy jako dozorkyně

Je samozřejmě těžké vytvořit nějaký pomyslný žebříček nejkrutějších dozorců, není ale tajemstvím, že v poměru k počtu mužů a žen v pozici dozorce bylo té ženské krutosti více. Důvody pro to lze najít různé. V první řadě šlo o to, co měli ženy i muži společné. Moc zkrátka korumpuje mysl. Řada psychologických experimentů ukázala, že v systému, jaký představovaly koncentrační tábory, se krutost a násilí stávají standardem, který lidé po čase přijmou jako normální. Ukázal to například proslulý Stanfordský vězeňský experiment z roku 1971. Tendence k násilí a brutalitě byly navíc podpořeny tím, že nacistický režim vězně dehumanizoval a de-facto je nepovažoval za lidské bytosti.

V případě ženských dozorkyň navíc přibyl další faktor. Ženy, často nevzdělané a z chudých poměrů, se dostaly do prostředí, které bylo považováno za výlučně mužské. Tyto ženy potom cítily potřebu ukázat, že se dokáží mužům nejen vyrovnat, ale dokonce je překonat i v krutosti a brutalitě. Neměli bychom taky zanedbat fakt, že ženská brutalita zkrátka více šokuje. Existuje totiž jakási všeobecná kulturní představa o ženskosti, která je jemná a empatická. Kontrast mezi touto představou a krutou realitou je u žen mnohem větší, a tudíž více šokující.

Dozorkyň, které si pro svoji krutost „vysloužily“ pozornost doslova celého světa, byla celá řada. Toto jsou tři z nich.

Maria Mandel

Foto: Public domain, via Wikimedia Commons

Maria Mandel

Maria Mandel se narodila v roce 1912 v Horním Rakousku do rodiny ševce. Po anšlusu Rakouska na jaře 1938 se přestěhovala do Mnichova a již na podzim toho samého roku se přihlásila na pozici dozorkyně v koncentračním táboře Lichtenburg, který byl jedním z prvních v Německu. Již tam proslula svým krutým zacházením s vězni. Následně prošla několika dalšími koncentračními tábory v Osvětimi. Ne náhodou ji vězeňkyně přezdívaly Bestie. Kromě bití a fyzického týrání vězeňkyň se s oblibou a potěšením účastnila rozřazování žen a dětí na ty, které půjdou na popravu, nebo ty které podstoupí „lékařské experimenty“.

V květnu 1945 se jí podařilo uprchnout do Bavorska, ale již v srpnu téhož roku byla zatčena příslušníky americké armády. Soud podstoupila v Polsku, v listopadu 1947 byla odsouzena k trestu smrti a v lednu 1948 popravena oběšením.

Irma Grese

Foto: Public domain, via Wikimedia Commons

Irma Grese

Jednou z oblíbených podřízených Marie Mandel byla i Irma Grese přezdívaná Blonďatý anděl či Hyena z Osvětimi. Grese se narodila v roce 1923 a byla tedy výrazně mladší než Mandel. Její matka spáchala sebevraždu a její otec ji vychovával v duchu nacistické ideologie. Zatímco Mandel byla nadprůměrně inteligentní, Grese vždy patřila k nejslabším žákům. Ve škole byla navíc spolužáky šikanována.

Grese nedokončila ani základní školu a nějakou dobu pracovala jako pomocná síla na farmě. Toužila nicméně stát se zdravotní sestrou a začala pracovat jako pomocnice v nemocnici pro zraněné vojáky SS. Odtud již cesta vedla do pomocných jednotek SS a na pozici dozorkyně v koncentračních táborech. V jejím případě se pravděpodobně projevila její sexuální deviace. Její „specialitou“ bylo vyhladovět psy, kterými poté nechala roztrhat vybrané vězně. I ona byl zatčená, tentokrát britskými jednotkami, a v prosinci 1945 popravena. V té době jí bylo pouhých 22 let.

Johanna Bormann

Foto: Public domain, via Wikimedia Commons

Johanna Bormann

Ze tří uvedených dozorkyň byla Johanna Bormann nejstarší, narodila se v roce 1893. Vychovávána byla v přísně katolické rodině. Již v roce 1938 se přidala k pomocným sborům SS, avšak jako civilní zaměstnanec. V koncentračním táboře Lichtenburg pracovala v kuchyni. Následně však byla v roce 1942 vybrána pro službu dozorkyně v koncentračním táboře v Osvětimi. I ona s oblibou nechávala vězně roztrhat svým psem a využívala široký repertoár fyzického i psychického týrání.

Britský válečný tribunál ji odsoudil k trestu smrti, který byl proveden v prosinci 1945. Zatímco Mandel a Grese své zločiny nepopíraly, ale současně jich vůbec nelitovaly, Bormann se snažila přesvědčit tribunál o tom, že to nejhorší, co kdy vězni udělala, byla facka.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz