Článek
Objev skutečného hadího monstra
Na konci loňského roku obletěly svět záběry, které pod hladinou Amazonky natočil holandský biolog a dobrodruh Freek Vonk. Spolu s dalšími členy expedice pátral v ekvádorské části Amazonie právě po obřích hadech. Kromě svých vlastních schopností využívali vědci i nenahraditelných znalostí a zkušeností příslušníků domorodého kmene Waorani.
Velkých hadů, samozřejmě především anakond, viděli vědci hned několik. To hlavní se ale stalo při jednom z ponorů pod hladinu slavné řeky. Vonk tam narazil na anakondu, která měřila odhadem asi 8 metrů a vážit musela přes 200 kg. To z ní dělá největšího hada, jakého kdy člověk spatřil. Vědci samozřejmě hada nechytili, a proto jej nemohli proměřit tak, aby byl za rekordmana uznán oficiálně. V učebnicích tak jako největší anakonda historie zůstane jedinec pojmenovaný Ana Julia měřící 6,3 metrů a vážící přesně 200 kg.
V případě Vonkova setkání ale ani zdaleka nešlo jen o to, že pozorovaná anakonda byla podle všeho větší než zmíněná Ana Julie. Z nejrůznějších vzorků, které vědci během expedice nasbírali, totiž vyplynulo, že v Ekvádoru žije dosud neznámý druh anakondy. Ten byl označen jako severní zelená anakonda. Pro biology se jednalo o objev zcela mimořádný.
Stejná, a přesto tak jiná
Severní zelená anakonda je svým ostatním příbuzným velmi podobná a na první pohled může být od nich k nerozeznání. Ve skutečnosti se ale od nich liší velmi podstatně. Rozdíly mezi severními a jižními anakondami v jejich DNA činí těžko uvěřitelných 5,5 procenta. Abychom tento údaj učinili srozumitelnějším a zasadili ho do správného kontextu, pak musíme uvést, že rozdíl v DNA člověka a šimpanze je pouhá 2 procenta. Geneticky jsou tedy tito na první pohled stejní hadi rozdílnější než člověk a šimpanz.
Anakondy se v hlubinách jihoamerických pralesů živí především rybami, ale také kopytníky jako jsou jeleni či kapybary. Pro velké anakondy nebývá problém porazit v souboji i kajmana. Jedná se tedy o predátory, kteří jsou v pralese na vrcholu potravního řetězce. I přes tento fakt a jejich úctyhodné rozměry jsou však anakondy velmi plaché a o setkání s lidmi většinou nemají žádný zájem. Neznamená to ale, že by anakonda nemohla být nebezpečná i pro člověka.
Takovéto monstrum by člověk v případě útoku rozhodně neodrazil. Pokud vás tedy holandský biolog inspiroval a vy jste se nyní rozhodli vyrazit do Amazonie a jít si tam zaplavat s osmimetrovou anakondou, opatrnost bude na místě.
Domorodí průvodci vědcům také prozradili, že ty opravdu největší exempláře severní zelené anakondy mohou dorůst až do délky 10 metrů a jejich hmotnost se blíží půl tuně. Ani taková anakonda by se však mimochodem nemohla měřit s největším hadem, který se kdy plazil po zemském povrchu. Tím byl druh vědecky pojmenovaný Titanoboa, který žil zhruba před 65 miliony let v oblasti dnešní Kolumbie. Dorůstat mohl pravděpodobně do délky 15 metrů a jeho hmotnost přesahovala jednu tunu.
Vraťme se ale k dnešním anakondám. Ačkoliv by se při pohledu na ně mohlo zdát, že se jedná o neomezené vládce pralesa, které nemůže nic ohrozit, opak je bohužel pravdou. Nadměrné kácení pralesů kvůli dřevu, rozšiřování plantáží nebo těžba ropy, to jsou nejvýznamnější důvody pro mizení přirozeného životního prostředí anakondy. Bez dostatečně biologicky rozmanitého prostředí s čistou vodou a dostatkem kořisti anakondám ani jejich velikost nikterak nepomůže.
Uvidíme, zda se v dohledné době podaří vědcům některou severní zelenou anakondu oficiálně přeměřit a změní se tak žebříček největších známých hadů. Možná, že některá další expedice potom narazí i na ty jedince, o kterých mluví domorodci, a my skutečně uvidíme živého desetimetrového hada.
