Článek
Seznamte se s hlístounem
Pověsti o mořských hadech měly často reálný základ a předobrazem bájných nestvůr byl často hlístoun červenohřívý. Jedná se o rybu, která může dorůstat délky až 18 metrů, byť největší skutečně spatřený jedinec měřil „jen“ dvanáct metrů a jeho hmotnost činila 270 kg. Jeho dlouhé hadovité tělo je asi nejtypičtějším poznávacím znakem, charakteristická je ale i červená hřbetní ploutev nebo až legračně vypoulené oči. Ryba dlouhá téměř 20 metrů budí samozřejmě velký respekt, ve skutečnosti se ale hlístouna bát nemusíte. Jedná se totiž o velmi klidnou rybu, která navíc ani nemá zuby. Jídelníček hlístouna tvoří především plankton, malé ryby nebo chobotnice.
Hlístoun červenohřívý je ryba poměrně rozšířená a můžete se s ní setkat v Indickém, Tichém i Atlantském oceánu. Většinu času ale tráví ve velkých hloubkách až 1500 metrů, kam se za ním většina lidí opravdu nepotápí. Občas se ale přece jen vydá k hladině, a právě při těchto jeho cestách potom vznikaly zmíněné námořnické legendy. Každého, kdo má to štěstí a hlístouna spatří, jistě zaujme i zvláštní pohyb této ryby. Zatímco na souši se hadi pohybují tak, že své tělo vlní horizontálně, hlístoun dokáže své tělo rozvlnit vertikálně a tímto způsobem se pohybuje. U hladiny tráví čas hlístouni také v době, kdy jsou ještě malým potěrem.
Hlístoun inspiroval řadu legend a pověstí. Na tomto obrázku z roku 1860 si je ale vlastně docela podobný.
Mýty a realita
Jak již bylo zmíněno, legendární byla dlouhou dobu samotná existence hlístounů. Ačkoliv námořníci vyprávěli o mořských hadech již před stovkami let, první oficiální pozorování hlístouna proběhl až v roce 1817. V té době totiž doplaval jeden hlístoun až k městu Gloucester v Anglii. Hlístoun se stal atrakcí, kterou spatřilo mnoho lidí. Ačkoliv na něj místní rybáři uspořádali doslova hon, hlístoun unikl.
Hlístounovi se někdy přezdívá také „král sleďů“ a toto jméno odkazuje na legendu o tom, že hlístoun vede ztracená hejna sleďů či lososů. To je samozřejmě pouze mýtus. Mnohem složitější je to ale s jeho údajnou schopností předvídat mořská zemětřesení, nebo sopečné výbuchy. Vždy, když se blíží nějaká taková událost, hlístouni se údajně přesunují k hladině, kde je potom často voda vyvrhne na břeh. Větší počet hlístounů na plážích byl údajně zaznamenán před fukušimskou tsunami i před nedávným zemětřesením na Filipínách. V tomto ohledu si vědci nejsou tak jisti, jestli se jedná o pouhou pověru nebo projev citlivosti hlístouna na změny odehrávající se u mořského dna. Tento fenomén bude chtít ještě pořádně prozkoumat.
Hlístoun červenohřívý je skutečně jedinečnou rybou, která nám ukazuje, jak fascinující dokáže svět pod hladinou být.
