Článek
Proč jsou holubi tak úžasní?
Co vlastně pasovalo holuby na prominentní nosiče lidských zpráv? Je to kombinace několika faktorů. Holub totiž dokáže létat stovky kilometrů rychlostí, která vlastně až tolik nezaostává za rychlostí první letadel. Současně se orientují se v prostoru způsobem, který kombinace kompasu a zkušeností lidských navigátorů stále jen nedokonale dohánějí. Systémy GPS už sice přinesly něco navíc, na poměr cena/výkon ale holub vyhrává na plné čáře. A jak už zaznělo v úvodu: holub se vždy snaží vrátit domů.
První holubí pošťáci
První doložené použití poštovních holubů pochází z oblasti starověké Mezopotámie a Egypta. Archeologické nálezy naznačují, že holubi byli využíváni k přenosu informací nejméně od 3. tisíciletí př. n. l. Egypťané je současně uctívali jako symbol plodnosti a slunce, ale stejně tak prakticky využívali jejich schopnosti vracet se k výchozímu místu. Ne náhodou to byli právě holubi, kteří roznášeli po celé egyptské říši třeba informace o nových faraonech.
Antické prameny zase popisují, že během Olympijských her byli poštovní holubi vypouštěni do různých koutů řeckého světa, aby oznámili vítěze. Holub byl tedy jakousi tehdejší sportovní tiskovou agenturou. Podobné využití je doloženo i v Římské říši. Obchodníci i státní správa používali holuby k předávání strategických zpráv. Samozřejmě je využívala také armáda, zejména v době vojenských tažení, kdy rychlá komunikace rozhodovala o úspěchu celé operace.
Holubi ve službách armády. V tomto případě pochází snímek z Ruska ze začátku 20. století.
Holubí pošta prosperovala také ve středověku
Křižáci během svých výprav do Svaté země zjistili, že arabské státy mají propracované holubí sítě. Arabové využívali holuby jako rychlou zpravodajskou službu, která dokázala zprostředkovat informace mezi pevnostmi, kdykoli byla ohrožena pozemní komunikace. Tento systém používali zejména k varování před vpády či k hlášení o výsledcích bitev.
V Evropě se pak holubí pošta dále rozšiřovala díky obchodníkům a bankéřům. Doložené je to například ve Flandrech. V dobách, kdy cena obilí mohla prudce kolísat mezi jednotlivými městy, představoval holub pro obchodníka strategickou výhodou. Lze tedy říci, že holubi se pro Evropu stali první „burzovní linkou“.
Holubi stále na scéně
Novověk samozřejmě přinesl mnohé technické inovace, ale holubí pošta se držela překvapivě dobře. Napoleon rozšířil používání poštovních holubů v rámci vojenské komunikace a francouzská armáda se k nim vracela i později, když nebylo možné použít jiné metody. Holubí pošta se profesionalizovala, vznikaly specializované chovy, soutěže a dokonce první organizované poštovní linky. Nejslavnější z nich je linka mezi Bruselem a Paříží, kterou využívala slavná agentura Reuters.
Slavnou kapitolu v historii holubí pošty představuje První světová válka. Ta už byla sice konfliktem moderních zbraní jako letadla a ponorky, ale zároveň i jednou z posledních velkých válek holubích spojek. V prostředí, kde se rádiové signály zachytávaly a telefonní dráty ničily neustálé dělostřelecké palby, se holubi ukázali jako neocenitelný prostředek pro zajištění spojení. Zdaleka nejslavnějším holubem první světové války je Cher Ami. Ten v říjnu 1918 zachránil téměř 200 mužů tzv. „Ztraceného praporu“ tím, že doručil zprávu s jeho přesnou polohou. Přestože byl těžce raněn a přišel o nohu i oko, svou cestu dokončil. Za odvahu obdržel francouzský Řád čestné legie.
Vycpaný holub Cher Ami, hrdina první světové války.
Ve druhé světové válce hráli holubi opět roli, i když už zdaleka ne tak dominantní. Rádiové technologie byly mnohem rozvinutější, ale riziko jejich odposlechu a selhání přístrojů vedly k tomu, že holubi zůstali v záloze. Británie udržovala během války tzv. National Pigeon Service, která dodala pro vojenské účely více než 200 000 holubů.
Po válce význam holubí pošty prudce klesl. Telegraf, telefon a později digitální komunikace udělaly z holubi téměř romantickou relikvii. Většina armád své holubníky rozpustila v 50. letech. Všechny ale ne. Například v Indii se ještě na přelomu 20. a 21. století používaly v odlehlých oblastech, kam nevedla spolehlivá infrastruktura.
A Španělsko zrušilo poslední armádní holubník až v roce 2008. Není ale vyloučeno, že se holubí pošta znovu vrátí. Minimálně americká armáda o jejím obnovení vážně uvažuje, protože riziko výpadku ostatních forem komunikace zkrátka není možné vyloučit, zvláště ve scénářích dalšího velkého konfliktu.
Co říci na závěr? Třeba následující: nevěřte tomu, že se zprávy přivazují holubům na nohy, jak je to vidět ve filmech. Taková zpráva by jim bránila v letu. Ve skutečnosti se zprávy vkládají do dutého husího brku, který se následně fixuje na ocasní pera poštovního holuba.
