Článek
Tma nejen v Havaně
V pátek 14. března postihl Havanu a celou oblast západní Kuby masivní výpadek elektrické energie. Prakticky celá národní síť se okolo osmé hodiny večer zhroutila a miliony lidí se ocitly bez dodávek elektrické energie. I životem jinak pulsující Havana se ponořila do tmy, kterou prosvěcovalo jen několik málo hotelů fungujících na benzínové generátory.
Jak se to mohlo stát? Naprosto jednoduše. Ve špičce dosahuje totiž poptávka po elektřině až 3250 MW, národnímu systému k dosažení takové produkce chybí ale 42 procent. Tento stav je daný zoufalým stavem zastaralé přenosové sítě i nedostatečné výrobní kapacity. Jedná se přitom jen o jeden z důsledků několik desetiletí trvající komunistické vlády. Lidé se potýkají i s nedostatkem pohonných hmot, léků a obecně velmi vysokými cenami, které velká část obyvatel tohoto největšího karibského ostrova dokáže jen stěží zaplatit.
Popsaný výpadek proudu nebyl ani zdaleka prvním, naopak si na něj Kubánci již spíše zvykli. Elektřina vypadává v průměru na čtyři hodiny denně. Je zde tak patrný velký kontrast mezi těžkým životem místních obyvatel a bezstarostnou zábavou turistů, kteří si užívají odpočinku na plážích. Zatímco popíjejí své koktejly v plážových barech, světový potravinový systém OSN musí na ostrov dodávat sušené mléko pro děti, neboť vláda jej není schopna sama zajistit.
Pouliční prodávající. Dost možná dnes už strávila několik hodin ve své oficiální práci.
Běžný život obyvatel Havany? Žádné peříčko
Průměrný plat je na Kubě asi 4600 pesos, což odpovídá prakticky stejné částce v korunách. To je suverénně nejméně v celém Karibiku, který obecně není nikterak bohatým regionem. Nemluvě o tom, že stejně jako všude jinde, ani zde většina lidí na průměrný plat nedosáhne.
Uvedená čísla jsou samozřejmě oficiální, což znamená, že tak úplně neodpovídají skutečnosti. Na Kubě je velmi široká šedá ekonomika, která Kubáncům umožňuje alespoň trochu zlepšit svoji situaci. Nic jiného jim koneckonců ani nezbývá. Pro představu, dětské boty vyjdou na polovinu průměrné měsíční mzdy. Velmi často tak mají místní obyvatelé vícero zaměstnání, jedno oficiální a jedno neoficiální. Je běžné, že obyvatelé Havany míří z práce prodávat na ulici nějaké své ruční výrobky, domácí sladkosti apod.
Zatímco v roce 2018 se zdálo, že by se situace mohla zlepšit. Uvolnění některých amerických sankcí v době vlády Baracka Obamy nastartovalo turistické cesty Američanů, což kubánské ekonomice prospívalo. Přišla ale celosvětová pandemie i prezidentství Donalda Trumpa a všechno je jinak.
Jako turisté budete tohle všechno sledovat zpovzdálí. Na rozdíl od návštěvníků ze západní Evropy ale uvidíte detaily, kterých si oni asi nevšimnou. Stejně jako v socialistickém Československu, i zde existuje jakási místní obdoba Tuzexu a na ní napojená kubánská varianta našich veksláků.
Co se unikátní havanské atmosféry týká, tu vám město samozřejmě nabídne také. Koloniální architekturu můžete obdivovat třeba na náměstí Plaza de la Catedral, anebo si vychutnat místní jazz v některém z klubů. Den potom můžete zakončit při západu slunce na promenádě Malecón. Historie Havany poznáte během pobytu poměrně snadno, se současností je to ale trochu komplikovanější.
