Článek
Kdo byl Ötzi
V prvních chvílích nebylo jasné, zda se nejedná o tělo nějakého zapomenutého moderního turisty nebo oběť trestného činu z naší doby. Přivolaná policie však poměrně brzo správně poznala, že zde mnoho platná nebude. Povoláni byli naopak vědci. Ti postupně zjistili, že se jedná o velmi dobře zachovanou mumii muže z doby před 5300 lety. Podle místa nálezu jej následně pojmenovali Ötzi a začali s jeho podrobným studiem.
V roce 1991 se dva němečtí turisté toulali po Ötzalských Alpách na hranici Itálie a Rakouska. Během túry pak učinili objev, který vešel do učebnic. Našli totiž nejvýznamnější evropskou mumii. Ötzi byl 160 cm vysoký a vážil asi 50 kg. Vlasy i oči měl hnědé, boty nosil osmičky a byl levákem. U tohoto však nezůstalo a stále se objevují stále nové a nové informace. V okamžiku smrti bylo Ötzimu asi 45 let. To znamená, že byl ve své době prakticky starcem. Podle všeho měl také předky ve Středomoří.
Se zdravím na tom nebyl Ötzi příliš dobře
Samostatnou kapitolu tvořil Ötziho zdravotní stav. Problémů měl Ötzi opravdu hodně, to ale odpovídalo jeho věku, který byl v této epoše spíše výjimečný. V první řadě mu chyběl jeden pár žeber. Byl to výsledek vrozené genetické vady. Naopak řada starších zlomenin nosu a žeber svědčí o tom, že život v době měděné nebyl žádné peříčko.
Ötzi musel trpět bolestmi kolen, ramen a kyčlí, stejně jako bolestmi zad. K tomu si připočítejte ještě boreliózu a parazitické hlístice ve střevech a vyjde vám, že Ötzi nebyl zrovna prototyp zdravého člověka. Přesto byl však dobře stavěný se šlachovitou postavou a nepochybně byl schopný se o sebe v divočině postarat. I přesto ale v posledním období života hodně strádal a trápil jej hlad.
Zajímavé je jeho tetování, které mohlo mít nějaký magický význam, ale stejně tak mohlo jít o jakousi pravěkou evropskou verzi akupunktury. O té máme mimochodem nejstarší zprávy z Číny, z doby o 2000 let později.
Oblečený byl Ötzi v těsných kalhotách skládajících se ze dvou samostatných nohavic a kožešinové bederní roušky. Dále měl plášť utkaný z travin, kabát z kožešiny a čepici z medvěda. Velmi zajímavé jsou Ötziho boty, které skutečně izolovaly vodu a byly dokonale nepromokavé. Vyzbrojen byl Ötzi měděnou sekerou, nožem z pazourku a lukem, taktéž s pazourkovými šípy.
Rekonstrukce vnější podoby ledového muže
Ötziho smrt
Podle původních hypotéz zemřel Ötzi hladem, to se však ukázalo jako nesprávné vysvětlení. V první řadě nalezli vědci v jeho levém rameni hrot šípu. Kromě toho měl na těle další řezné rány a podlitiny. Na jeho vlastních zbraních a na kožešinovém kabátě pak byla krev dalších čtyř lidí. Ötzi tedy zemřel v bitvě, pravděpodobně na vykrvácení po zásahu šípem. Svoji kůži ale rozhodně neprodal lacino.
Poslední večeře ledového muže
Dlouhou dobu měli vědci problém s nalezením Ötziho žaludku. Proces mumifikace jej totiž posunul až někam do prostoru plic. Žaludek byl nakonec ale identifikován a bylo zjištěno, že se velmi dobře dochoval i jeho obsah. Ötzi nebyl rozhodně vegetarián. Před smrtí měl maso z lesního jelena a také tuk z kozorožce. Asi nikdo z nás netouží po tom něco takového ochutnat. Faktem ale je, že pro drsný život v horách byl právě tuk skvělou zásobárnou energie. V žaludku Ötziho byla nalezena také divoce rostoucí pšenice a možná nejzajímavější část: jedovaté kapradí. Proč Ötzi jedl právě tuto věc je otázkou. Je docela možné, že šlo o ingredienci nějakého léčivého lektvaru. Stejně tak si ale do kapradí mohl třeba zabalit maso, aniž by tušil, že je kapradí jedovaté.
V dnešní době má Ötzi své vlastní muzeum v italském Bolzanu a každý rok za ním přijíždějí také vědci, kteří se o něm pokoušejí zjistit další střípky informací. Z Ötziho se tak stala nefalšovaná celebrita.
