Článek
Hmyz jako potravina
Důvodů, které vědce vedou k tomu, aby hmyz považovali za budoucí kulinářský hit, je celá řada a souvisejí s výživou, udržitelností a globálními výzvami v oblasti potravinové bezpečnosti.
Za prvé, hmyz je mimořádně výživný. Obsahuje vysoké množství kvalitních bílkovin, esenciálních aminokyselin, zdravých tuků, minerálních látek (zejména železa, zinku a vápníku) a vitamínů skupiny B. Z nutričního hlediska je srovnatelný nebo dokonce výhodnější než tradiční živočišné zdroje, jako je hovězí či kuřecí maso.
Směs z larev, mravenčích vajíček a kobylek tak, jak ji dostanete v Mexiku.
Za druhé, chov hmyzu je výrazně ekologičtější než chov hospodářských zvířat. Vyžaduje méně vody, méně krmiva, méně půdy a produkuje podstatně méně skleníkových plynů.
Za třetí, hmyz může být chován na potravinových zbytcích nebo zemědělských vedlejších produktech, což přispívá k cirkulární ekonomice a snižování odpadu.
Nelze si ale představovat, že hmyz jako potravina je nějaká žhavá novinka. Ve skutečnosti lidé konzumovali hmyz odpradávna a možná byste se divili, jak často s ním přicházíte do kontaktu vy sami. Pojďme se teď podívat na několik zajímavých faktů, které s hmyzími potravinami souvisí.
- Exkurzi po místech, kde se hmyz běžně konzumuje, můžeme začít třeba na Madagaskaru. Místní obyvatelé si oblíbili šváby, kteří prý připomínají svojí chutí kuřecí maso. V Mexiku se zase na trzích prodávají tzv. chapulines. Jedná se o pečené kobylky s chilli a limetkou. Původní obyvatelé Ameriky často jedli pražené brouky a v Africe zase domorodci dodnes vybírají termity přímo z hnízda, aby si na nich hned potom pochutnali. Mimochodem, oblíbenou pochoutkou japonského císaře Hirohita byly i v době druhé světové války vařené vosy s rýží.
- Pokud se na to podíváme geograficky, hmyz se konzumuje ve většině částí světa a na všech kontinentech kromě Antarktidy. Je to praxe, která existuje od doby, kdy se lidstvo poprvé objevilo na této planetě.
- V současných potravinách i v kosmetice se používají barviva a aromatické přísady vyráběné právě z hmyzu. Nejznámější takovou přísadou je barvivo zvané karmínová kyselina, vyráběná z larev červů košenila neboli červce nopálového. Tato přísada se používá k barvení kosmetiky i potravin jako jsou jogurty, sladkosti, džusy a nespočet dalších potravin, které jsou růžové, červené nebo fialové. Jak poznáte, že je barvivo z hmyzích larev i ve vaší potravině? Pravděpodobně nepoznáte, bude na nich uvedeno „přírodní barvivo“.
- V návaznosti na předchozí bod je nutné uvést, že barvivo z hmyzu je naprosto bezpečné a mnohem zdravější než umělá barviva. Co byste si vybrali, pokud byste měli tu možnost?
- Kdybyste si dali tu práci a pokusili se zjistit, kolik druhů hmyzu už bylo prokazatelně použito jako potravina? Protože si tu práci dal už někdo jiný, můžeme počítání přeskočit a jít rovnou k výsledku: je to asi 1400 druhů hmyzu, které už lidé ochutnali. Patří mezi ně nejrůznější larvy, kobylky, mravenci, ale také třeba štíři, které si můžete koupit grilované či pečené na špejli.
- Existuje 60 000 druhů nosatců, tedy hmyzu, který si přímo libuje v mnoha suchých potravinách jako jsou mouka, obiloviny, ořechy, nejrůznější semena apod. Co to znamená? Třeba to, že je naprosto vyloučené, abyste je v nějaké podobě neměli občas i ve své kuchyni. Ne vždy je jejich přítomnost patrná, ne vždy si jich musíte všimnout. Buďte si jisti, že už jste jich pěkných pár zkonzumovali.
- Pojídání hmyzu se nazývá entomofágie. Tenhle pojem si zapamatujte, uslyšíte ho stále častěji.
To tedy bylo jen několik zajímavostí o potravině budoucnosti. Pokud vám při čtení vyhládlo, je čas na něco malého. Co třeba štír na špejli nebo vosy s rýží?
