Článek
Mrtví pod vrchem poledník
Psal se 30.květen 1988 a právě v tento den se jako obvykle vydala skupina lesníků za svou prací do lesa u obce Prášily. Jeden z nich zahlédl jakousi barevnou skvrnu, pravděpodobně bundu. Když se však k podivnému předmětu přiblížili, zjistili, že se ve skutečnosti jedná o mrtvé mužské tělo, okousané od zvěře a do značné míry rozložené. Právě takto skončil příběh dvou mladých lidí, kteří přišli o život v zoufalé snaze dostat se do svobodného světa. Jejich příběh byl nedávno podrobně popsán v plzeňském regionálním tisku a rozhodně stojí za to, abychom se s ním seznámili.
Vše začalo na diskotéce
V saském městečku Zwenkau žil v roce 1987 pětadvacetiletý montér Frank Labuschin. Stejně jako mnoho jiných východních Němců, i on snil o životě na druhé straně železné opony. Když v létě potkal na diskotéce dvaadvacetiletou Heike Bischof, která pracovala jako zdravotní sestra, našel doslova spřízněnou duši. Nejen, že se do sebe zamilovali, ale současně začali plánovat společný útěk do západního Německa.
Oba dva se ale svými plány tak úplně netajili již v době, kdy se ještě neznali. Jak Labuschin tak Bischof byli proto pro východoněmeckou tajnou policii Stasi známými položkami v seznamu lidí, u nichž hrozil pokus o nelegální překročení hranice. Přechod z východního do západního Německa přímou cestou byl prakticky nemožný. A oba se tak rozhodli, že se o útěk pokusí na hranici mezi Československem a západním Německem.
Pokus o útěk
Dvojice nejprve 12.března 1988 dorazila v roli turistů do Českého Krumlova. Další den se přesunuli do hotelu Šumava v obci Srní. Nadešel den D. Jejich plán byl založený na tom, že se o přechod pokusí ve chvíli, kdy se výrazně zhorší počasí. Plán měl rozhodně svoji logiku. Ve chvíli, kdy na zemi leželo hodně sněhu, totiž nefungovaly signální ploty, které by jinak upozornily pohraniční stráž na přítomnost narušitelů. Kromě toho, husté sněžení v kombinaci se silným větrem navíc velmi rychle zahlazovaly stopy. Pár si navíc vybral skutečnou divočinu.
Ačkoliv jejich volba skutečně vedla k tomu, že o nich pohraniční stáž neměla ani ponětí, stejně tak učinila jejich cestu extrémně náročnou. Ani jednoho z těchto dvou mladých lidí nenapadlo, že podmínky budou ve skutečnosti tak náročné, že je nebudou schopni zvládnout. Chůze v hlubokém sněhu je vysilovala až jim nakonec znemožnila pokračovat v cestě.Oba se vyčerpáním svalili do sněhu a umrzli. Sněžení potom jejich těla zakrylo na dlouhé týdny.
Pátrání po pohřešovaných
Obě rodiny nahlásily v Německu jejich zmizení s tím, že jako turisté odcestovali do Československa. Úřady okamžitě pojaly podezření, že se pokusili o útěk. To jim víceméně potvrdila i československá bezpečnost, když našla opuštěné auto Heike Bischof nedaleko hranic. Úřady učinily závěr, že se jim útěk povedl, a obvinili je z trestného činu nelegálního překročení hranice. O tom, že vše dopadlo ve skutečnosti jinak se všichni dozvěděli až poté, co lesní dělníci nalezli na konci května mrtvá těla obou mladých lidí.
