Článek
Boskovice
Ačkoliv budou hlavním cílem vašeho výletu pravděpodobně dvě největší a nejznámější památky tohoto historického městečka, tedy hrad a zámek, i městečko samotné má co nabídnout. Pojďme se ale nejprve ponořit do historie tohoto moravského městečka.
První písemná zmínka o Boskovicích pochází již z roku 1222 a najdeme ji v jedné z listin vydaných Přemyslem Otakarem I. Ještě se v ní ale nemluví o Boskovicích jako o městě, to přišlo v roce 1413. Z 15. století potom pochází také povolení pořádat jarmarky a trhy. K oficiálnímu povýšení Boskovic na město došlo v době, kdy u nás vládla Marie Terezie.
Nedílnou součástí boskovických dějin je i historie místní židovské obce. Židé zde žili již od 15. století a v roce 1727 bylo v Boskovicích zbudováno uzavřené ghetto. Židovská historie Boskovic bohužel skončila s druhou světovou válkou. Ze 458 místních židovských obyvatel se z koncentračních táborů vrátilo pouhých 14 lidí. Pozůstatky židovského města ale v Boskovicích stále jsou a patří k jejich nejzajímavějším památkám.
Boskovice nejsou jen hrad a zámek.
Hrad Boskovice
Putování po hlavních boskovických památkách začneme na té starší, tedy na hradě. Poprvé je zmiňován v roce 1312, pravděpodobně zde stál ale již o něco dříve. Zajímavá je historie jeho založení, respektive pověst o něm.
Na místě dnešního hradu měl prý dříve svoji chalupu ptáčník jménem Velen. Jednou u sebe nechal přenocovat poutníka, který byl ve skutečnosti moravským knížetem. Ten mu za odměnu daroval celý les a Velen si v něm postavil hrad. Jednoho dne si potom zranil palec na noze a protože zvolal „už nikdy nebudu chodit bosko více!“, hrad se od té doby jmenuje Boskovice. Skutečnost bude asi trochu jiná, pověst je to ale pěkná.
Jak tomu v historii bývalo i u mnoha jiných hradů, také Boskovice měnily své majitele a v 18. století již hrad chátral. Místní obyvatelé potom začali využívat kámen z chátrajícího hradu a části této historické památky tak najdeme v mnoha boskovických staveních. Procházka v ruinách je okořeněna krásnými výhledy do krajiny a určitě stojí za to. Zajímavostí hradu je 26 metrů hluboká nádrž na vodu opatřená šlapacím kolem, které je jediné svého druhu u nás.
Boskovický zámek
Sejdete-li z hradu zpátky do města, přesunete se symbolicky ze středověku do novověku. Zde určitě nevynechejte návštěvu boskovického zámku. Ve skutečnosti se však jedná o přestavěný klášter z roku 1682. Klášter patřil Dominikánům, ale nepřežil reformy císaře Josefa II. Poté zde rod Ditrichštejnů zřídil továrnu na výrobu barev. Jenomže noví majitelé si poměrně brzy uvědomili, že tak krásného objektu je pro továrnu škoda.
Zámek Boskovice ve své dnešní podobě.
Ve 20. letech 19. století ji proto přestavěli na zámek. Okolo něj potom vybudovali anglickou zahradu. Minulé století dalo zámku dosti zabrat. Postupně totiž sloužil jako kasárna tří různých armád: československé, německé a nakonec sovětské. Posléze zde naštěstí začalo fungovat muzeum Boskovicka a zámek proto unikl osudu mnohých dalších historických památek, které přítomnost armády zdevastovala. V 90. letech byl zámek navrácen šlechtickému rodu Mensdorff-Pouilly. Zámek zůstal přístupný veřejnosti a vy tak můžete obdivovat jeho vnitřní vybavení, nebo třeba barokní knihovnu čítající 11 000 svazků. Skutečným světovým unikátem je ale globus hvězdné oblohy ze 17. století, který je jedním pouhý z tří exemplářů na světě.
Při návštěvě zámku, zahrady nebo třeba zámeckého skleníku dost možná potkáte někoho ze současných majitelů. Příslušníci rodu Mensdorff-Pouilly totiž na zámku stále žijí.
Závěrem
Pokud stále nebudete mít dost, výlet do Boskovic můžete ještě zakončit třeba v místním westernovém městečku. Rozhodně ale platí, že výlet do tohoto jihomoravského městečka se vyplatí. Kdy vyrazíte?
