Článek
Co je nereidka
Znalci starověké mytologie si jistě vzpomenou na Néreidky, tedy nymfy žijící v moři a doprovázející Poseidona či Neptuna, podle toho, zda dáváte přednost řeckým či římským božstvům. Skutečná nereidka má ale k líbezné mořské panně poměrně daleko.
Moderní přírodovědci pojmenovali slovem nereidka mořské mnohonožky patřící k rodu tzv. mnohoštětinatých kroužkovců. Nejznámější z nich má vědecké jméno Hermodice ohnivá (Hermodice carunculata), častěji se ale tomuto tvorovi říká ohnivý červ.
Jedná se o jakousi chlupatou stonožku, která může dorůst délky až 35 cm. Nejtypičtějším znakem nereidky jsou pak velmi jemné bílé bodlinky, které připomínají chomáčky peří či štětinek. Ve skutečnosti se ale jedná o ostré výrůstky, které jsou pro nereidku její hlavní a velmi účinnou zbraní. Při kontaktu s kořistí či nepřítelem se tyto bodlinky odlomí a uvolní se z nich jedovatý neurotoxin.
Ohnivý červ děsí a bolí
Nejen tedy, že pro někoho, koho děsí všichni živočichové, kteří mají více než čtyři nohy, je pohled na nereidku poněkud stresující. Nereidka dokáže být také velmi nepříjemným protivníkem. Člověka sice její jed zabít nemůže, nepříjemný je ale hodně. V místě vpichů se objeví otok a několik hodin bude přetrvávat poměrně intenzivní bolest. Pokud se vám pod kůži dostane jedu hodně, počítat můžete i s horečkami, nebo svalovým třesem. V takovém případě už je na místě urychlená návštěva lékaře.
Na první pohled neškodné bílé chomáčky jsou ve skutečnosti bodliny plné jedu.
Při běžných příznacích je potřeba odlomené štětinky odstranit. To lze udělat například pinzetou, nebo lepící páskou. Tu můžete zkusit přelepit přes zasažené místo a poté rychle odlepit. I tím to způsobem se lze štětinek zbavit. Nejlepší ale samozřejmě je, když se s nereidkou do kontaktu vůbec nedostanete. Ona sama na vás útočit nebude, živí se sasankami či mořskými hvězdicemi, pokud ale neodoláte pokušení a zkusíte si její štětinky pohladit, dopadnete pravděpodobně špatně. Kromě jedovatých bodlinek se umí nereidka bránit dokonce i kousnutím.
Kde nereidku (ne)potkat
Přirozeným životním prostorem nereidky jsou především skalní útvary v hloubce dvou až padesáti metrů pod hladinou. Stále častěji se ale objevují i na mělčině. Někteří v tom vidí důsledek nedodržování pravidel pro rybaření. Podle zastánců této teorie nechávají rybáři své sítě pod vodou až příliš dlouho a umožňují tak nereidkám, aby se na nich zachytily a dostaly se tak až na mělčinu. Svůj vliv má nepochybně také globální klimatická změna.Ohřívání vody totiž nereidkám vyhovuje a zvyšování jejich počtu samozřejmě vede i k tomu, že se objevují tam, kde byly dosud jen velkou vzácností.
O tom, že se pohybujete v místech, kde žijí i nereidky, svědčí třeba poraněné hvězdice. Pokud takovou nějakou při šnorchlování uvidíte, začněte dávat větší pozor na své okolí. Pokud spatříte přímo nereidku, rozhodně se k ní příliš nepřibližujte a už vůbec na ni nesahejte. Mějte na paměti, že na nereidku můžete dnes už narazit prakticky kdekoliv, Itálii či Chorvatsko nevyjímaje. Současné podmínky jí vyhovují a nemá navíc prakticky žádné přirozené nepřátele. Ani člověk ji neloví, neboť pro ni nemáme žádné využití.
