Článek
Orlí hnízdo a Hitlerův vztah k němu
V Bavorských Alpách, v oblasti zvané Berchtesgaden a ve výšce okolo 1800 m n. m., leží malé městečko Obersalzberg. Turisty a návštěvníky vítalo městečko i v minulosti. Jejich cílem byly nádherná panoramata a idylická atmosféra horského letoviska. I v dnešní době sem míří tisíce turistů, kromě hor je ale zajímá i něco jiného: rezidence, kterou dostal ke svým padesátým narozeninám Adolf Hitler. Ten místní kraj miloval, z dárku samotného ale příliš nadšený nebyl.
Adolf Hitler měl městečko Obersalzberg velice rád, miloval zdejší atmosféru i výhledy do Berchtesgadenského údolí. Jezdil se sem rekreovat již ve dvacátých letech a není bez zajímavosti, že do přestavby jednoho ze zdejších domů (konkrétně šlo o usedlost Wachenfeld) investoval peníze, které utržil za svůj Mein Kampf.
V následujících letech Hitlerova hvězda stoupala a svět se řítil do katastrofy. Ve třicátých letech mu jeho spolustraníci k 50. narozeninám v roce 1939 věnovali monstrózní horské sídlo na hoře Kehlstein právě v Obersalzbergu. Autorem návrhu byl architekt Martin Bormann a celé dílo bylo pojmenováno Orlí hnízdo, alespoň tedy ve chvíli, kdy bylo třeba ohromit zahraniční návštěvy.
Méně známý pohled na Orlí hnízdo
Stavba Orlího hnízda
Kvůli tomu byla vzhůru nohama celá obec. Stavba celého areálu v horkém terénu byla nesmírně komplikovaná a podíleli se na ní stovky německých, rakouských a také italských dělníků. Ti měli v místě stavby zbudovaný dokonce i nevěstinec. Účel celé stavby byl jasný a zřejmý: demonstrovat velikost Třetí říše, která je schopná vybudovat takovou dokonalou stavbu.
Stavba trvala 13 měsíců a během ní byla vystěhována celá řada lidí z obce. Ve své době stála celá stavba 30 milionů tehdejších říšských marek. V přepočtu na dnešní ekonomiku by šlo o částku 120 milionů eur (v přepočtu přes 3 miliardy korun). Monstróznost celého díla dokládá i způsob, jakým se bylo možné do Orlího hnízda dostat: průchod tunelem vykládaným mramorem a poté jízda luxusním výtahem na trase dlouhé 124 metrů.
Odhlédneme-li od historického kontextu, komplex je skutečně úchvatný, stejně jako výhled z něj. Není proto divu, že si jej Hitlerova partnerka Eva Braunová okamžitě zamilovala. Paradoxem je ale to, že Adolf Hitler nikoliv. Vůdce Třetí říše trpěl strachem z výšek (a navrch ještě klaustrofobií) a na Orlím hnízdě se vlastně nikdy necítil příliš dobře. Byla mu nepříjemná jak cesta výtahem, tak pobyt mimo interiér. Zatímco Eva Braunová sem jezdila poměrně často, Adolf Hitler navštívil Orlí hnízdo všeho všudy 14krát. Přijal zde například Benita Mussoliniho, který mu věnoval mramorový krb. I ten můžete při návštěvě Orlího hnízda spatřit.
Adolf Hitler byl na Orlím hnízdě naposledy v roce 1940. Představa toho, jak odtud plánoval v průběhu většiny druhé světové války další válečné operace, je tedy mylná. V roce 1945 obsadily Obersalzberg jednotky 101. výsadkové divize Armády Spojených států, což je zvěčněno např. v populárním seriálu Bratrstvo neohrožených. Krásu místa dokládá i fakt, že americká armáda využívala Obersalzberg jako rekreační oblast až do poloviny devadesátých let.
Navštivte Orlí hnízdo
Jak již bylo řečeno, Orlí hnízdo můžete dnes navštívit i vy. Pro návštěvníky je Orlí hnízdo otevřeno od poloviny května do poloviny října. Ke slavnému výtahu, ze kterého měl Hitler strach, dojedete autobusem z Obersalzbergu. Výhled z Hitlerovy chaty za tu cestu ale rozhodně stojí.
