Hlavní obsah

Město pod městem: tajemství zlínského podzemí není dosud zcela odkryto

Foto: Herbert Frank from Wien (Vienna), AT, CC BY 2.0 <https://creativecommons.org/licenses/by/2.0>, via Wikimedia Commons

Herbert Frank from Wien (Vienna), AT, CC BY 2.0 <https://creativecommons.org/licenses/by/2.0>, via Wikimedia Commons

Každé město, lhostejno zda velké či malé, má svoji podzemní část, která je očím běžného obyvatele či návštěvníka ukryta. Jsou ale města, jejichž podzemí se vymykají, ať již velikostí nebo historií.

Článek

Legendární Baťovo město

Historii města Zlín nelze oddělit od působení sourozenců Antonína a Tomáše Baťových. V roce 1894 zde založili firmu, která daleko přesáhla hranice Českých zemí a dodnes je celosvětovým pojmem. Kromě toho, že boty Baťa znají na všech kontinentech, pak působení Tomáše Bati a posléze jeho polovičního bratra Jana Antonína (Antonín Baťa zemřel poměrně brzy, konkrétně v roce 1908) změnilo i tvář města. Nebo přesněji, vytvořilo Zlín takový, jaký jej známe.

Pokud ale čekáte, že se nyní rozepíšeme o tom, že Tomáš Baťa ve skutečnosti zbudoval i jakýsi tajemný podzemní labyrint pod Zlínem, musíme vás zklamat. Tomáš Baťa ani Jan Antonín Baťa v tom prsty nemají, byť s jejich firmou zlínské podzemí skutečně pevně souvisí.

Podzemní Zlín

Za druhé světové války výroba v Baťových závodech pokračovala. Stále se zde vyráběly boty, jak pro protektorátní veřejnost (byť samozřejmě sehnatelné jen prostřednictvím přídělového systému), ale také ro armádu. Současně byly některé provozy firmy Baťa využívány i pro klasickou zbrojní výrobu určenou německému válečnému úsilí. Jako v každém městě, které bylo důležité pro německé snahy, i Zlín se v určitou chvíli začal připravovat na to, že na něj budou mířit spojenecké útoky. A právě tady je třeba hledat počátky jedinečného zlínského podzemí.

Se zhoršující se německou situací bylo třeba zajistit pracovníkům Baťových závodů protiletecké kryty pro případ náletů. Pod celým Baťovým komplexem, ale i mimo jeho hranice, byly proto budovány kryty, spojovací chodby a další infrastruktura.

V médiích se před nedávnem mihla zmínka o chodbě vedoucí pod křižovatkou ulic Mostní a Březnická, která byla objevena při rekonstrukci křižovatky. Po válce byla totiž částečně zasypána. Chodba má asi 700 metrů. Takovýchto prostor, které jsou poměrně dobře zakonzervované, mnohdy i s původními německými nápisy, je zde ale mnohem více.

Zajímavostí je, že po válce se ve zlínském podzemí pěstovaly žampiony. V padesátých letech navíc přibyly kryty protiatomové. Suma sumárum, zlínské podzemí je rozsáhlé. Jak, to nikdo pořádně neví. V poválečných zmatcích se jakákoliv dokumentace ztratila (pokud někdy v ucelené podobě existovala) a vědomí o tom, kam zlínské podzemí vlastně sahá, se pomalu vytratilo. Je tedy otázkou, jak velký rozsah vlastně má. Někdy se mluví až o stovkách kilometrů, což se jeví poněkud přehnané, ale kdo ví.

Podzemí si po sametové revoluci stalo cílem bezdomovců nebo zlodějů kovů, současně je ale poměrně zajímavou turistickou atrakcí, kterou chce město více využívat. Možná i proto Zlín odkoupil zmíněnou chodbu nalezenou při stavbě křižovatky.

Když se protiletecký kryt hodil

Německý protiletecký kryt byl za války dokonce využit, neboť dne 20. listopadu 1944 se americký bombardovací svaz dozvěděl, že jeho prvotní cíle ve Slezsku jsou zakryty mraky a je proto změnit kurz na náhradní, záložní cíl. Takovým záložním cílem byly právě Baťovy závody s přidruženou válečnou výrobou. Nálet trval asi tři minuty, přesto ale zabil 21 lidí a způsobil materiální škody.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz