Článek
Seznamte se s ostnatci
Rybí čeleď ostnatců zahrnuje řadu druhů, které mají leccos společného. Například žijí velmi rádi u dna a zavrtávají se do písku. Kromě toho jsou také prudce jedovatí. To se týká i dvou druhů, které jsou hojně rozšířené ve Středozemním moři, ale i Černém moři nebo poblíž evropských břehů Atlantiku. Konkrétně se jedná o ostnatce velkého a ostnatce paprsčitého. Mezi sebou se tyto dva druhy liší velikostí a také mírně odlišnou barvou. Podstatné vlastnosti ale mají totožné, především pak to, že jsou pro člověka nebezpečné.
Na první pohled je ostnatec poměrně nenápadný. Je to dáno tím, že při svém způsobu života potřebuje dokonale splynout s písečným, nebo bahnitým dnem. Zapomeňte proto na křiklavé barvy, ostnatec si zakládá na svém maskování. Tvar jeho těla je protáhlý s výrazně zakřivenou spodní čelistí. Ostnatec velký může dorůstat délky až 45 cm, ostnatec paprsčitý je o něco menší. Jedná se však o maximální rozměry, které se jinak mohou v rámci druhu výrazně lišit. Konkrétní velikost závisí na řadě parametrů a zdá se, že v různých lokalitách dorůstají ostnatci různé velikosti.
To, co je u ostnatců ale nejpodstatnější jsou jeho hřbetní a žaberní ploutve. Ty jsou ostré jako jehly a napojené na jedové žlázy. Ostnatci, kterým se také někdy říká štikozubci, jsou dokonce považováni za nejjedovatější evropské ryby vůbec.
Ostnatec velký (Trachinus draco) žije ve všech evropských mořích.
Bodnutí ostnatce nelidsky bolí a může i zabíjet
Vzhledem k tomu, že ostnatci tráví opravdu hodně času na dně, existuje nezanedbatelné riziko, že na něj šlápnete, zvláště pak v červnu a červenci, kdy se kvůli rozmnožování stahují na mělčinu. Riziko ale hrozí i v případě, že ostnatce chytnete na udici, a protože ho neznáte, budete se ho snažit sundat holou rukou.
Bodnutí ostnatcem je popisováno jako extrémně bolestivé, místo vpichu může krvácet a ostny se v něm mohou zalomit. Především ale dochází ke vstříknutí silného jedu, který míří na nervový nebo oběhový systém. Kromě velmi silné bolesti místo vpichu také zrudne a vytvoří se velký otok. V některých případech se přidává i horečka, nebo zimnice, nevolnost, křeče, nebo dýchací obtíže.
Ve většině případů dosahuje bolest svého maxima asi po třiceti minutách, ale jsou zaznamenány i případy, kdy přetrvala třeba celý den. Děti, senioři nebo chronicky nemocní jsou potom ohroženi ještě vážněji a bodnutí ostnatcem může být pro ně i smrtelné.
Vždy je potřeba vyhledat lékařskou pomoc. Člověk si nicméně může sám poskytnout pomoc tak, že ponoří ránu do teplé vody, alespoň padesát stupňů. Teplo totiž rozkládá toxiny a tím se snižují i jejich účinky. Následně je však potřeba nasadit i podpůrnou léčbu ke zmírnění příznaků, hlídat případnou vážnou reakci a také podat antibiotika, neboť jakákoliv kontaminace rány může vést k infekci.
V neposlední řadě je třeba počítat i s tím, že bodnutí se může projevovat i v dlouhodobém horizontu. V místě bodnutí může být tkáň poškozena natolik, že není schopna regenerovat a kvůli přetrvávajícím otokům i bolesti je třeba chirurgický zákrok.
Mluvit o prevenci před bodnutím je v tomto případě problematické. Poradit snad lze jen šoupání nohama.
Zdroje informací: https://www.poznatsvet.cz/clanek/ostnatec-velky.html
