Hlavní obsah

Plasty jsou pro přírodu problém. Co když ale jdeme na jeho řešení špatně a není nutné je opouštět

Foto: Pixabay

Sbírání plastů na pláži je chvályhodné, ani sebevětší snaha dobrovolníků nezajistí řešení problému.

O tom, že planeta je zahlcena plastovým odpadem, který se navíc mění i na tzv. mikroplasty a nanoplasty, asi nikdo nepochybuje. Je ale odklon od plastů opravdu nutný? Třeba se jich nemusíme vzdát.

Článek

Plasty stále neumíme opravdu nahradit

Existuje celá řada aplikací, které se bez plastů zkrátka neobejdou. V některých případech to platí doslova, jindy je náhradní materiál prostě jen horší. Asi každého napadnou často probíraná brčka. Jedná se sice o jednorázový předmět, který hned po použití vyhodíme, a který může skutečně působit životnímu prostředí velké problémy, ale ruku na srdce: ta plastová jsou výrazně lepší než brčka papírová. Existuje z tohoto problému cesta ven? Japonští vědci ukazují, že možná ano.

Plasty ano, ale moderní

Vzhledem k tomu, že unikátní vlastností plastů zkrátka neumíme plně nahradit, je na místě zamyslet se nad tím, jestli bychom se neměli spíše pokoušet vyvinout plasty nové. Máme samozřejmě na mysli takové, které si uchovají své pozitivní vlastnosti, ale ztratí ty negativní. Přesně tímto směrem se vydal tým japonských výzkumníků z vědeckého střediska RIKEN pod vedením Tazuko Aidy.

Vědci totiž vyvinuli nový typ plastu, který má jednu zcela zásadní vlastnost. Na rozdíl od plastů dnes používaných se totiž dokáže rozpouštět v mořské vodě. A co víc, produkty tohoto rozpouštění nejsou škodlivé pro mořské ekosystémy ani jiné části životního prostředí. Tento nový typ plastu je stále výborně pružný, pevný a stabilní. Kromě toho je však také nehořlavý. Ve své základní podobě je potom průhledný.

Při podrobnějším popisu nového materiálu nebudeme zabíhat do žádných velkých chemických podrobností. Zmíníme jen to, že výroba tohoto nového plastu je velmi jednoduchá a spočívá v prostém smíchání dvou relativně běžných chemikálií ve vodném prostředí a v následném vysušení vzniklé vrstvy. Zmíněnými chemikáliemi jsou hexametafosforečnan sodný a monomer založený na guanidinu. V prvním případě jde o přísadu používanou v potravinářství, v tom druhém zase o součást hnojiv.

Dosavadní testy ukázaly, že v mořské vodě se tento materiál rozkládá zhruba deset dnů a uvolní se přitom sloučeniny, které mohou dokonce některé mořské rostliny využít jako potravu. Masové používání takového materiálu by značně omezilo množství mikroplastů, které dnes najdeme skutečně všude. Mikroplasty byly již nalezeny i v těch nejhlubších místech oceánů, stejně jako v odlehlých částech Antarktidy.

Popsaný materiál samozřejmě nebude moci nahradit všechny dnešní plasty. Podle všeho je vhodný jako obalový materiál, ale zmíněná brčka z něj pravděpodobně nevyrobíte. Japonští vědci ale ukazují další možnou cestu, po které se vydat při řešení palčivých problémů dnešního světa.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz