Článek
Krádež, která se nevyplatila
Je to sice již starý příběh, poučení si z něj ale můžeme vzít i dnes. A nejde ani zdaleka jen o to, že krást se nemá. Co se tedy stalo? V roce 2012 ukradl jakýsi muž mobilní telefon pacientovi, který ležel na infekčním oddělení nemocnice Kagadi v Ugandě. Bylo to v době, kdy se v zemi vyskytovala ebola. Právě tímto smrtícím virem byl nakažen okradený pacient. Ten stačil ještě krádež nahlásit, poté ale zemřel.
Policie by sice za normálních okolností banální krádež mobilního telefonu asi maximálně zaprotokolovala a víc se o ní nestarala. Tohle ale byla speciální situace, k níž bylo třeba přistoupit úplně jinak. Odborníkům bylo jasné, že se jedná o potenciálně velmi nebezpečnou situaci. Policie okamžitě zahájila pátrání a odposlech hovorů z kradeného mobilu.
Zloděj samozřejmě nečekal, že k jeho dopadení využije policie takovou soustředěnou snahu a sofistikované prostředky. Vždyť vzal jen mobil… Jenomže policii nešlo o telefon. Když se policistům podařilo čtyřicetiletého muže identifikovat a lokalizovat, vykazoval již symptomy nemoci, tedy především krvácivou horečku. Zanedlouho potom zemřel. V čem je zmíněné poučení?
Pozor na mobily
V průběhu epidemií eboly vždy úřady varují před vzájemným fyzickým kontaktem lidí. Často se ale zapomíná, že právě zdánlivě nevinné předměty denní potřeby jako mobilní telefony jsou ideálním prostředkem pro šíření virů a bakterií. A nemusí jít hned o ebolu. U nás půjde třeba o chřipku nebo covid. Podstata je ale stejná.
Proč jsou mobilní telefony tak dobré při šíření virů a bakterií? Jejich povrch je vystaven dotyku desítek prstů denně. Tyto doteky mohou být přímé i nepřímé. Jinými slovy, nejen, že na ně pokládáme naše vlastní ruce, ale jedná se i o cizí ruce, pokud telefon půjčujeme anebo jej odkládáme na veřejných místech, jako jsou stoly v restauracích. Rukama se dotýkáme madel v dopravních prostředcích a potom saháme na mobily apod. Na rozdíl od jiných předmětů, které pravidelně myjeme nebo čistíme, telefony se dezinfikují jen výjimečně. Suma sumárum, právě na jejich displejích a krytech se mikroorganismy objeví velmi snadno a udržují se tam velmi dlouho.
Dalším faktorem je prostředí, v němž telefony používáme. Nosit je s sebou znamená, že se pohybují mezi kanceláří, veřejnou dopravou, školou, sportovištěm i koupelnou. Vlhké a teplé prostředí navíc podporuje přežívání některých mikrobů. Pokud pak po použití telefonu saháme na obličej, rty nebo oči, usnadňujeme patogenům vstup do našeho organismu. Mobil se tak může stát skrytým přenašečem infekce, podobně jako kliky dveří nebo peníze – s tím rozdílem, že telefon používáme mnohem častěji a v těsné blízkosti úst a nosu.
Odborníci proto doporučují telefony pravidelně čistit dezinfekčními prostředky a při používání si uvědomovat možná rizika. Samozřejmě nejde jen o mobily, podobně rizikové jsou i tablety, dálkové ovladače, chytré hodinky nebo sluchátka. V době zvýšeného výskytu respiračních onemocnění může důsledná hygiena těchto předmětů významně snížit pravděpodobnost, že se viry a bakterie přenesou z povrchu do lidského těla. To, co vnímáme jako nástroj pro spojení se světem, se totiž snadno může proměnit v nenápadný rezervoár infekcí, od rýmy po ebolu.
