Článek
Fenomén uhelných prázdnin
Celostátní uhelné prázdniny coby mimořádné opatření státu byly ve druhé polovině dvacátého století zavedeny v reakci na tuhé mrazy hned několikrát. Mezi nejznámější mimořádné prázdniny patří ty z prosince 1945 způsobené poválečným nedostatkem uhlí, ale i volna z let 1963 a 1979. V prvním případě šlo opět o nedostatek uhlí na topení. V roce 1979 zase došlo na Nový rok k bezprecedentnímu ochlazení, které zásoby uhlí na mnoha místech doslova zmrazilo. Mnozí si jistě vzpomenou i na další případy uhelných prázdnin zaváděných například v regionálním měřítku.
I dnes dokáže mráz způsobit nemalé problémy. Stačí se podívat na počty zrušených letů v posledních dnech, kolaps železniční dopravy v některých oblastech Nizozemska, dopravní komplikace od Francie po Balkán, nebo dokonce vesnice zcela odříznuté od civilizace v rumunském Sedmihradsku. To vše se v Evropě děje v posledních dnech. Také v Česku klesá rtuť na teploměrech proklatě nízko, a ještě několik dní tomu tak bude. Uhelné prázdniny už jsou ale věcí minulosti a děti ani rodiče se jich bát nemusí (anebo se na ně těšit, to podle osobních preferencí). I tak nám ale může mráz problémy způsobit, jen trochu jiným způsobem.
Uhlí už problém nepředstavuje
Uhelné prázdniny si v minulosti vynutila situace proto, že školní budovy byly vytápěny v naprosté většině případů prostřednictvím lokálních kotlů, což znamenalo v případě komplikací s mrazem i problémy s logistikou paliv. V dnešní době už je situace jiná a škody jsou napojeny na centrální zdroje tepla, případně pro vytápění používají elektrickou energii a podobně. Uhelné prázdniny v pravém smyslu tak již patří jen do učebnic dějepisu.
Zatímco problémy s palivem jako takovým byly odstraněny, energetika je přesto mrazem stále zranitelná. Rozdíl je v tom, že nejzranitelnějším místem energetické bezpečnosti se nyní stala přenosová síť. Může dojít k situaci, že školy budou sice zásobeny teplem, ale chybět jim bude elektrická energie, bez které to dnes už zkrátka nejde. Námraza může vést k poruchám vedení, selhání transformátorů a ve výsledku k lokálním blackoutům, které mohou stále děti „uvěznit doma“.
Je však třeba zdůraznit, že i v takovýchto případech půjde pouze o lokální a krátkodobé výpadky. Lze si jistě představit situaci, kdy kalamita donutí úřady uzavřít na několik málo dní konkrétní školy. Celostátní energetickou krizi způsobenou mrazem, která by si vyžádala plošná opatření takového rozsahu jako v případě uhelných prázdnin, si však už lze jen těžko představit. Čistě teoreticky může samozřejmě k velkému blackoutu dojít také, je ale extrémně nepravděpodobné, že by jej způsobil mráz. Ten totiž z hlediska bezpečnosti přenosové sítě není ve skutečnosti takovým problémem jako třeba horko. Letní vlny veder jsou z tohoto pohledu rizikovější než zimní mrazy.
Jinými slovy, školákům může mráz na chvíli shodit Wi-Fi, prázdniny jim už ale nezařídí. Na závěr je třeba zdůraznit, že řeč byla o mrazu. Skutečně velký blackout však mohou způsobit jiné příčiny od lidské chyby přes kybernetický útok na řídící systémy až po extrémně silnou sluneční bouři. Doufejme, že nic z toho nás v brzké době nečeká a také mrazy přežijeme bez úhony.
Zdroje informací: https://www.narodnikronika.cz/Listovat-kronikou/Uhelne-prazdniny
