Článek
Únos lodi Achille Lauro
Slavný film z roku 1990 s Burtem Lancasterem v hlavní roli dostal tuto dramatickou událost do povědomí lidí na celém světě. Důležité ale je, že tato událost se skutečně stala. Psal se rok 1985.
Dne 3. října 1985 vyplula loď z italského Janova na běžnou okružní plavbu Středozemním mořem s více než 800 pasažéry a členy posádky. Cestující byli převážně evropští a američtí turisté, kteří si chtěli užít pohodlný zájezd s návštěvou egyptské Alexandrie, izraelského Ašdodu a dalších přístavů.
Na palubě se však nacházela i skupina palestinských ozbrojenců, členů organizace Fronta pro osvobození Palestiny – frakce generála Hádždž Muhammada Abbase, která byla přímo napojena na Organizaci pro osvobození Palestiny (OOP). Jejich původním cílem byl údajně ozbrojený útok v izraelském přístavu Ašdod, avšak situace se vyvinula úplně jinak.
Dne 7. října 1985 čtyři ozbrojenci celou loď obsadili. Cestující i posádku drželi jako rukojmí a požadovali propuštění padesáti palestinských vězňů z izraelských věznic. Izraelská vláda nicméně odmítla s únosci vyjednávat a svět s napětím sledoval, jak se situace vyvine. Především ale sílilo napětí na palubě.
Itálie, pod jejíž vlajkou loď plula, vedla vyjednávání s únosci. Italská vláda se ocitla v prekérní situaci, ostatně jako každá vláda v podobném případě. Na jednu stranu musela ochránit životy pasažérů a posádky, ale zároveň čelila politickému tlaku Spojených států a Izraele na nekompromisní postup vůči únoscům.
Táhnoucí se jednání vedla k zastřelení jednoho z rukojmích, Američana s židovskými kořeny Leona Klinghoffera. Ten byl upoután na invalidní vozík a jeho tělo bylo po zastřelení vhozeno do vody. Brutalita tohoto činu značně ovlivnila veřejné mínění a vnímání únosu.
Po několika dnech vyjednávání se únosci vzdali egyptským úřadům v přístavu Port Said. Egyptská vláda pod vedením prezidenta Husního Mubaraka jim však umožnila odlet do Tuniska, což vyvolalo okamžitou reakci Spojených států. Americké stíhačky F-14 z letadlové lodi USS Saratoga egyptské letadlo zachytily a donutily jej přistát na Sicílii na základně Sigonella.
Právě na Sicílii došlo k další velmi dramatické události. Po přistání letadlo obklíčili příslušníci amerických speciálních jednotek SEAL s cílem zatknout únosce. Itálie ale trvala na tom, že případ je v její teritoriální jurisdikci. Američtí vojáci se tak najednou ocitli v obklíčení těch italských a hrozilo, že se situace vymkne kontrole.
Nakonec zvítězila italská interpretace a zatčení únosců provedli Italové. Jejich soudy potom všechny odsoudily k mnohaletým trestům. Hlavní organizátor akce, Muhammad Abbas, však na lodi nebyl a dopadnout se jej podařilo až americké armádě v roce 2003, když byl zadržen přímo v Bagdádu. Krátce poté ve vězení zemřel.
Pro loď Achille Lauro ale nebyl únos v roce 1985 jedinou dramatickou situací. Zažila jich tolik, že se jí začalo přezdívat „Prokletá loď“.
Prokletí Achille Lauro
Loď se začala stavět již v roce 1939, ale její stavbu přerušila druhá světová válka. Na vodu byla proto spuštěna až v roce 1947 pod jménem MS Willem Ruys a sloužila nizozemské společnosti Rotterdamsche Lloyd, většinou na trase mezi Evropou a Jihovýchodní Asií. V 60. letech, kdy éra zaoceánských plavidel končila a lodě musely ustoupit letadlům, byla prodána do Itálie. Získala nové jméno Achille Lauro a začala vozit pasažéry na výletních plavbách po Středomoří.
Achille Lauro během své služby prošla několika vážnými incidenty. V roce 1953 se srazila s lodí Oranje. V roce 1965, krátce po přestavbě, ji zasáhl výbuch na palubě. Loď byla opravena, ale nehody se opakovaly. v 70. letech se na palubě stalo hned několik menších požárů a havárií, při nichž museli cestující i posádka opouštět kajuty v hustém kouři.
V roce 1975 došlo k srážce s nákladní lodí Youseff v Gibraltarském průlivu, po níž se loď dokonce potopila. Parník byl ale vyzdvižena opravy vždy umožnily návrat do služby. Loď si ale pomalu vysloužila pověst „prokletého plavidla“.
Další požár přišel v roce 1981, poté přišel popsaný únos a dne 30. listopadu 1994, když se loď vracela z luxusní plavby po Indickém oceánu, vypukl na palubě další požár. Loď se nacházela poblíž somálského pobřeží, a protože posádka nedokázala situaci zvládnout, stovky cestujících a členů posádky bylo nuceno loď opustit. Plameny se nakonec vymkly kontrole a loď po několika dnech definitivně klesla ke dnu. Historie si bude i přes množství dramat pamatovat Achille Lauro především jako loď, která byla v roce 1985 unesena.
