Článek
Umělá inteligence je zde a nikam neodejde
Vraťme se ještě na malou chvíli ke zmíněným obavám před prasknutím AI bubliny. Ty jsou mezi investory zcela reálné a pravděpodobně i opodstatněné. Bylo by však velkou chybou interpretovat je jako očekávaný odklon od AI jako takové. Stejně jako prasknutí „dot-com“ bubliny na konci devadesátých let neznamenalo konec internetu, ani v tomto případě nepůjde o konec AI. Trh se pouze pročistí a zmizí málo perspektivní firmy. Umělá inteligence tu s námi zůstane a bude se i nadále rozvíjet. Nás i AI ale čeká řada překážek a problémů, s nimiž se budeme muset lidově řečeno poprat.
Energetická náročnost
Běžný uživatel si to při zadávání úkolů umělé inteligenci příliš neuvědomuje, ale za každým velkým AI modelem stojí datová centra, která spotřebovávají elektrickou energii tempem menšího města. Nejen, že procesory polykají energii samy o sobě, ale pracují s ní navíc tak neefektivně, že se její podstatná část přeměňuje na teplo, které je potřeba odvádět, což samozřejmě stojí další energii.
Porovnat spotřebu energie na zodpovězení jednoho dotazu vloženého do klasického vyhledávače jako je Google a do velkého jazykového modelu typu ChatGPT lze ovšem jen stěží. Energetická náročnost závisí na rozsahu dotazu i na velikosti použitého modelu. Často se uvádí, že ChatGPT spotřebuje asi desetkrát více energie na zodpovězení dotazu než Google. Jedná se nicméně o dva roky starý odhad a dnešní modely jsou lépe optimalizované. To znamená, že rozdíl mezi AI a Googlem je o něco menší. Vznikají však stále rozsáhlejší jazykové modely, které logicky spotřebovávají více energie, a navíc se AI používá stále častěji. Nelze proto ani na vteřinu předpokládat, že pouhá optimalizace nám může problém s energetickou náročností AI vyřešit.
I střízlivé odhady mluví o tom, že v roce 2030 bude umělá inteligence spotřebovávat zhruba deset procent produkce elektřiny ve Spojených státech. Nevyhnutelně tak ve světě poroste hlad po elektrické energii. A protože v historii se nikdy nestalo, že by lidstvo zahodilo nějakou technologickou novinku jen proto, že pro její provoz potřebuje více energie, nestane se to ani v tomto případě. Kdo ví, třeba se díky tomu dočkáme jaderné renesance i zemích, kde si to dnes neumíme představit.
V podobě umělé inteligence jsme stvořili nástroj, který tak úplně nechápeme.
Stále složitější modely jsou dražší a stále méně pochopitelné
Vývojáři se logicky snaží o vytváření stále dokonalejších AI systémů. Logicky se tím stále zvyšuje počet parametrů a vzorů mezi nimi. Ty však dnes již dosahují takové složitosti, že je žádný člověk nedokáže popsat analyticky, nýbrž jen statisticky. I další vývoj modelů dnes probíhá empiricky. Víceméně náhodně se zkouší, jak posunutí toho či onoho parametru změní konečnou podobu modelu. Vývojáři jsou potom schopni zlepšení popsat, ve skutečnosti ale často netuší, proč k němu došlo. Zde se rýsuje potenciálně velký problém.
Na jednu stranu můžeme mít třeba model, který je schopen skvěle navrhovat postup léčby u pacienta s rakovinou. Současně ale nebudeme rozumět tomu, jak přesně tento model ke svým závěrům dochází. Je v takovém případě správné tento model používat? Zatím fungoval dobře, ale netušíme kdy a proč udělá chybu, kterou navíc vůbec nepoznáme.
Druhým problémem zvětšujících se modelů je to, že jejich další rozšiřování je stále náročnější energeticky i finančně. Firmy budou muset nalézt způsob, jak v tomto prostředí ekonomicky fungovat.
A co lidé?
Doposud jsme mluvili hlavně o tom, jaké překážky bude muset překonat umělá inteligence a její vývojáři. Možná ale ještě důležitější je to, jak se na rozvoj AI dokáže adaptovat lidská společnost. Již nyní je AI schopna generovat audiovizuální materiál prakticky nerozlišitelný od reality. Dokáže to navíc mnohem rychleji, než je na to společnost schopna reagovat. Z tohoto úhlu pohledu je vývoj umělé inteligence nedílnou součástí závodů ve zbrojení. Na rozdíl od skutečných zbraní je ale tento závod v rukou soukromých firem. Lze jen těžko odhadnout, jaké to bude mít důsledky.
Prudký rozvoj umělé inteligence navíc často překonává schopnost člověka adaptovat se na změny. Umělá inteligence významně ovlivňuje prakticky všechny obory lidské činnosti a bylo by na místě, aby na její vývoj reagovala legislativa, pracovní trh nebo třeba školství. To ale není možné ve chvíli, kdy získává nové a nové schopnosti každých několik měsíců.
Závěrem
Co z toho všechno plyne? Vzhledem k tomu, že je zcela nemožné, aby došlo k obecnému ústupu od používání umělé inteligence, zbývá jen to, abychom uvedené problémy vyřešili a s tímto fascinujícím nástrojem se naučili žít. Nikdo nedokáže odhadnout, jak bude AI vypadat za pět nebo deset let. Jedno je ale jisté. Svět už nikdy nebude takový, jak před jejím nástupem.
Zdroje informací: https://epoch.ai/gradient-updates/how-much-energy-does-chatgpt-use
