Článek
Kožichovice 1952
V malé obci Kožichovice na Třebíčsku se na konci října roku 1952 odehrála děsivá rodinná tragédie. Jan Dvořák starší dorazil na statek svého syna. Tam Jan Dvořák mladší hospodařil se svojí manželkou Marií a dvěma malými dětmi, taktéž Janem a Marií. Chlapci byli čtyři roky, dívce dva. Jan Dvořák mladší nejprve v roce 1950 vstoupil do JZD, později ale vystoupili.Z toho důvodu byl v hledáčku komunistického režimu. Stejně jako Jan Dvořák starší, který vstup do JZD odmítal od začátku.
Je možné, že právě vstup do družstva se mohl podílet na motivu hrůzného činu ke kterému se Jan Dvořák starší odhodlal. Dne 30. října totiž svoji snachu ubil l smrti kladivem a motykou. Čin nepochybně plánoval, neboť její tělo pohřbil do předem připraveného hrobu mezi ovocnými stromy.
Netrvalo dlouho a bezpečnost Jan Dvořáka zatkla a obvinila z vraždy. V tu chvíli ale do hry vstoupila StB, která se rozhodla případ využít ve prospěch režimní propagandy. Několik dní po svém otci byl totiž zatčen i Jan Dvořák mladší, tedy manžel zavražděné. Vražda totiž posloužila jako základ pro vykonstruovaný politický proces.
Manipulace, která skončila na popravišti
Původně čistě kriminální případ StB proměnila v proces s kulaky. Ze zavražděné Marie Dvořákové režim učinil „mučedníci kolektivizace“ a vše popsal tak, že otec a syn Dvořákovi ji zabili společně právě proto, že byla pro vstup do družstva. K tomu všemu si ještě pro potřeby procesu prokurátor a StB vymysleli fiktivní odbojovou skupinu jejímiž členy měli již oba muži být. Ta měla být ve spojení s americkou zpravodajskou službou (jak jinak…) a doma měli mít nacistické symboly i zbraně, se kterými plánovali nejrůznější sabotáže. Otec a syn Dvořákovi byli odsouzeni k smrti a 6. května 1953 byli v Praze na Pankráci popraveni. Obě popravy proběhly současně, na dvou šibenicích stojících vedle sebe.
V roce 2024 vyšla v nakladatelství Academia kniha Popraveni z politických důvodů v komunistickém Československu, která vznikla ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů. V knize je prezentován výsledek historického bádání, který ukazuje na to, že je Dvořák mladší, byl obviněn falešně a celá případ byl zneužit k politickým účelům.
Za zmínku stojí i fakt, že v době, kdy se udála kožichovická vražda, byl stále ještě živý případ zastřelení tří komunistických funkcionářů v Babicích, taktéž na Třebíčsku. Tento případ měl taktéž souvislost s probíhající kolektivizací a režim potřeboval stále udržovat narativ, kterým by společnost dostali v otázce kolektivizace na svoji stranu.
Na závěr je ještě třeba říct, že dvě malé děti z Kožichovic, které najednou zůstaly bez rodičů si vzala do péče babička, která však zemřela ještě v průběhu roku 1952. Děti tak vyrůstaly u prarodičů z matčiny strany, kteří však byli režimem taktéž označeny za kulaky což mimo jiné znamenalo, že od státu nedostali prakticky žádnou pomoc.
