Článek
Vlk se vrací
Návrat vlka do české krajiny je realita posledních deseti let. Vlk se k nám přitom šíří spontánně, především pak z karpatského a německo-polského směru. S tím, jak se jeho populace u nás rozrůstá, roste počet smeček a jeho teritorií, přibývá logicky i průchodů vlka krajinou a také jeho pozorování.
Zatímco zpočátku byl vlk vídán jen výjimečně a maximálně někde v pohraničních horách, dnes už není příliš překvapivým ani pozorování vlka v otevřenější kulturní krajině. Není proto těžké odhadnout, že setkání s vlkem budou postupně stále běžnější. Z hlediska ekologie a ochrany přírody je to jednoznačně přirozený návrat vrcholového predátora do jeho vrozené role. Existuje ale jistě i jiný pohled na věc. Soužití lidí s vlky vyžaduje proto hlavně chladnou hlavu a respekt k pravidlům soužití.
Průběžný monitoring podle přírodovědců a ochranářů potvrzuje rozmnožování vlčích smeček ve většině sledovaných regionů od Krušných hor a Lužických hor přes Jeseníky až po Javorníky a Beskydy. Vlci jsou dokonce i na Třeboňsku a ve Středočeském kraji. Monitoring je třeba chápat spíše jako potvrzování trendů, hovoří ale jasnou řečí. Vlk se u nás znovu zabydluje.
Vlčí pro a proti
Asi žádné jiné zvíře u nás nebudí tolik emocí jako vlk. Ochranáři argumentují tím, že vlk jakožto vrcholový predátor reguluje počty přemnožené vysoké zvěře a lovem slabších či nemocných kusů navíc jejich populace posiluje. Přemnožená vysoká zvěř není problémem jen kvůli srážkám s automobily, ale i proto, že nadměrně poškozuje lesní porosty.
Odpůrci návratu vlků zase poukazují na škody, které páchají na hospodářských zvířatech (mimochodem, vlkům padl za oběť i poník předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyen). Kromě toho také zmiňují i riziko, které mohou vlci představovat pro člověka.
Jak se k vlkům správně chovat
Přítomnost vlků v blízkosti vesnic a dalších lidských sídel vyvolává silné emoce. Samotné přiblížení mladých vlků ke člověku ale nutně nebývá projevem agresivity. Vlka v takových případech odradí většinou jakýkoliv větší hluk či zvednuté ruce. Pozor ale na to, aby měl vlk prostor k ústupu.
Základní pravidla jsou ve vztahu k vlkům prostá: nekrmit, nenechávat zbytky potravin nikde, kde by je vlci mohli objevit. Také psy je třeba mít v rizikových lokalitách na vodítku a v případě přiblížení zvíře aktivně odehnat.
Jsou vlci rizikem?
Zbývá odpovědět na otázku, jaké riziko vlci tedy vlastně představují. V letech 2002 – 2020 bylo na světě doloženo 491 prokázaných útoků vlka na člověka. Jenomže 382 útoků z toho bylo způsobeno vzteklinou a 42 útoků bylo vyprovokováno člověkem. Zbývá nám tedy 67 útoků vlka v pravém smyslu. Z nich bylo potom devět smrtelných. To je mimochodem stejný počet obětí, který měly útoky psů v letech 2012-2021 jen v Česku. A u vlků mluvíme o dvojnásobném časovém rozmezí a o celém světě!
Kde byly útoky zaznamenány? V Kanadě, v USA, v Íránu a dalších zemích. Nás nejvíce zajímá Evropa. Od roku 1974 nebyl v Evropě doložen jediný případ, kdy by zdravý, volně žijící vlk zabil člověka.Jinými slovy, riziko toho, že vlci začnou skutečně člověka ohrožovat sice existuje, je ale natolik malé, že jej ani nelze spočítat. Mnohem větší pravděpodobnost se bude týkat toho, že se vybouráte po cestě do lesa nebo chytnete infikované klíště.
Závěr
Co z toho tedy odvodit? Je skutečně pravda, že vlci se do naší přírody vrací a budeme se s nimi setkávat více než v minulosti. Je to ale návrat druhu, který zde byl doma, a kterému krajina a evropská legislativa konečně dávají šanci. Útoky na lidi jsou extrémně vzácné a v Evropě k žádnému smrtelnému incidentu nedošlo už přes 50 let. Důvod k respektu samozřejmě existuje, ale tam, kde jsou dobré ploty, noční ustájení, psi, pořádek kolem pastvin a tak, kde fungují náhrady škod i cílená pomoc, je vzájemné soužití nejen možné, ale i žádoucí.
Zdroje informací: https://vuzv.cz/wp-content/uploads/2021/02/www_Lou%C4%8Dka-vlci.pdf
