Hlavní obsah

Zapomeňte na implantáty, revoluční metoda umí „zapnout“ růst zubů. Začíná testování na lidech

Foto: Pixabay

Stomatologie se jako obor dost možná promění od samých základů. Nové zuby nám prostě dorostou.

Chybějící zuby jsou nepříjemnost, jejíž pravděpodobnost se s narůstajícím věkem zvyšuje. Nejde samozřejmě o konec světa, neboť existují protézy a implantáty. Ty už ale brzy nemusí být potřeba.

Článek

Revoluční japonská metoda umožní opakovaný růst nových zubů

Když se dnes dostanete do situace, že vám vypadne zub, dentista vám nabídne v zásadě dvě možnosti. Ty spočívají v tom, že jej nahradí buď fixním implantátem nebo snímatelnou zubní protézou. V prvním případě se jedná o ne úplně příjemný zákrok, který je navíc poměrně drahý. V tom druhém případě si zase budete muset zvyknout na pravidelnou údržbu protézy a určitá omezení týkající se jídla apod.

Přesuňme se nyní alespoň myšlenkově do roku 2030. Představte si, že do zubní ordinace přijdete se stejným problémem, tedy s chybějícím zubem. Dentista si nezačne připravovat žádné nástroje, ani nebude zadávat technikům výrobu implantátů z drahých materiálů. To jediné, co udělá je, že natáhne do injekce lék a intravenózně jej pacientovi podá. Tuto proceduru si oba pravděpodobně několikrát zopakují a na místě vypadlého zubu začne růst další.

Jak metoda funguje?

Podrobný popis terapie, která nyní míří do fáze testování na lidských pacientech, je samozřejmě velmi složitý. Stručně řečeno, lék podávaný pacientům, u nichž chceme docílit dorůstání zubů, dokáže vypnout protein nazvaný USAG-1, který v těle růst dalších zubů blokuje. Ve chvíli, kdy se to léku podaří, jiné proteiny ztratí svá omezení a spustí se standardní proces růst zubů. Až by se chtělo po vzoru jedné slavné filmové scény zvolat: „A zubaři nebudou mít co žrát!“

Je samozřejmé, že testování na lidech předcházely experimenty se zvířaty. Jako modely využity myši a fretky u nichž protein USAG-1 funguje stejně jako u lidí. Testy na zvířatech byly úspěšné a hlodavcům i fretkám dorostly chybějící zuby. V případě, že by šlo všechno dobře, do běžné praxe by se lék mohl dostat okolo roku 2030.

Fáze klinických testů je samozřejmě dlouhodobá. V první řadě bylo jako vždy nutné ověřit bezpečnost léku a v následujících měsících i letech se dozvíme i to jakou účinnost zmíněný lék má. Testování probíhá v režii japonské společnosti Toregem BioPharma pod vedením profesora Takahashiho, který současně působí na univerzitě v Kjótu. Je samozřejmě třeba říct, že pokud by se takováto terapie skutečně dostala do praxe, zcela by proměnila celou stomatologii. Pokud máte problémy se zuby, držte japonským vědcům palce.

Anketa

V případě, že by se tato terapie skutečně ukázala jako funkční, byli byste ochotni ji podstoupit?
Samozřejmě, vlastní zub bude vždy lepší než implantát.
75 %
Počkal bych několik let, zda se neobjeví problémy, které se předtím nepovedlo odhalit.
25 %
V žádném případě, implantáty jsou plně funkční a není třeba vymýšlet nic nového.
0 %
Celkem hlasovali 4 čtenáři.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz