Článek
Jedno lidstvo, jeden jazyk
Na Zemi dnes najdeme přibližně 7 tisíc jazyků. A všechny mají nápadně podobnou fonologickou, syntaktickou a sémantickou konstrukci. Rozhodně nejde o náhodu. Je to totiž ten nejlepší možný důkaz toho, že lidská řeč vznikla v průběhu historie pouze jednou. Všechny dnešní jazyky mají tedy stejný původ.
Otázkou ale je, kdy byli naši předci schopni první prajazyk vlastně vyvinout. Jedná se přitom o velmi důležitou otázku. Jazyk totiž definuje lidstvo pravděpodobně více než jakýkoliv jiný rys. A byla to právě lidská řeč, která umožnila evoluci pohřebních zvyků, vzniku umění a dalších příkladů komplexního chování.
Genetika jako klíč
Jak ale zjistit něco takového, kdy vznikl první jazyk? Přímo to už nepůjde, přesto se můžeme dobrat zajímavých zjištění, pokud se pokusíme dát „dohromady dvě a dvě“. Vědci z MIT a Amerického muzea přírodní historie se o to pokusili a s pomocí genetiky byli schopni určit nejstarší definovanou dobu, kdy již lidé mluvit uměli.
Základní úvaha je poměrně jednoduchá: každá lidská populace má stejnou základní jazykovou schopnost, tj. umí mluvit. Z toho logicky plyne, že se tato schopnost musela vyvinout ještě předtím, než se začalo dělit první společenství Homo sapiens. A to už je bod, který jsme na časové ose schopni identifikovat.
Kdyby se totiž naše jazykové schopnosti vyvinuly později, některé lidské populace by jazyk neměly nebo by si vytvořily jinou komunikační strategii. Protože všichni máme jazyk, můžeme říct to, co již bylo uvedeno, tedy že evoluce začala ještě před prvním „rozptýlením“.
Zde přichází ke slovu genetika. Výzkumníci dali dohromady dostupné studie o raných populacích Homo sapiens. Ty se shodují v tom, že první dělení z původního kmene dalo vzniknout skupině, kterou dnes nazýváme Khoisané žijící v jižní části afrického kontinentu, a mezi které patří např. Křováci.
Analýzou dat z 15 samostatných genetických studií autoři zjistili, že k tomuto počátečnímu rozdělení, které vedlo ke vzniku Khoisanů, došlo zhruba před 135 000 lety. Došli proto k závěru, že vývoj jazykových schopností musí předcházet tomuto datu.
Jedná se o fascinující výsledek, byť si samozřejmě musíme uvědomit, že nešlo o jazyk, který by se svojí komplexností mohl jakkoliv konkurovat dnešním jazykům. My bychom v něm pravděpodobně lidskou řeč možná vůbec nepoznali. Přesto se jedná o okamžik, kdy se z nás stali z jistého poprvé skuteční lidé.
