Hlavní obsah

Zlato lze těžit i v horách. Jihoafrický Witwatersrand je mezi nalezišti skutečnou legendou

Foto: Karen Pagel, CC BY-SA 4.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0>, via Wikimedia Commons

Oblast Witwatersrand leží v nadmořské výšce 1900 metrů a najdete zde nejbohatší zlaté ložisko světa.

Zlato je víc než jen kov. Je to základ, na kterém byly vybudovány celé říše a jiné se kvůli němu zhroutily. Na světě je jeho nalezišť celá řada, Witwatersrand je však jen jeden.

Článek

Witwatersrandská zlatá horečka

Pojem zlatá horečka si spojujeme především s Aljaškou či Kalifornií. Ve skutečnosti však šlo o fenomén doslova globální. Zlatá horečka, která vypukla v roce 1886 v jižní Africe, se stala tou vůbec nejdůležitější. Proč právě ona?

V oblasti náhorní plošiny, která se nazývá Witwatersrand bylo nalezeno nejvydatnější ložisko zlata na světě. Těžba zde pokračuje až do dnešních dnů a pochází odsud plných 40 procent veškerého zlata, které je na světě k dispozici. Právě v souvislosti se zlatou horečkou vzniklo město Johannesburg a v širším smyslu dala vzniknout celé dnešní Jihoafrické republice.

Kromě raketového ekonomického vzestupu celé oblasti, stavby první železnice v jižní Africe, nebo příchodu lidí z celého světa vedl objev zlata ve Witwatersrandu k připoutání pozornosti britského impéria. To následně vedlo k vypuknutí tzv. druhé búrské války, která skončila britském vítězstvím a rozšířením impéria.

Kromě historického významu má ale Witwatersrand také význam vědecký. Jedná se totiž o oblast unikátní v tom, že zlato se zde těží v nadmořské výšce přes 1900 metrů.

Foto: Public domain, via Wikimedia Commons

Takto vypadaly počátky prospekce zlatých ložisek v místech, kde leží dnešní Johannesburg.

Witwatersrand a zájem geologů

Na rozdíl od mnoha jiných nalezišť obsahuje Witwatersrand zlato, které nevzniklo při magmatických procesech, nýbrž bylo v dávné minulosti země unášeno řekami do údolí. V další geologické minulosti se díky vlivu tlaku a tektonické aktivity proměnily kdysi drobné šupinky ve velké konglomeráty zlata. Ty vznikaly v době před 2,7 až 3 miliardami let. V následujícím geologickém období byla pradávná údolí vyzdvižena a dnes jsou naopak součástí pohoří tvořícího okraj jihoafrické náhorní plošiny.

Zatímco do dnešní doby bylo na světě vytěženo asi 190 000 tun zlata a v podzemí stále zůstává asi 50 000 tun, oblast Witwatersrandu se na celkové produkci podílela zatím 40 až 50 000 tunami. V zemi zde zatím podle odhadů zbývá něco přes 35 000 tun. Z těchto čísel je patrné, jak zásadní význam oblast Witwatersrand měla, má a ještě nějaký čas mít bude.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz