Článek
Tradiční podbrdské perníčky nebyly jen sladkosti. Byly také ochranným a dárkovým pečivem, které mělo přinést zdraví, štěstí a soudržnost v rodině. A protože Podbrdsko bylo vždy krajem řemeslníků, tesařů a drobných hospodářů, perníkářství tu mělo své místo, i když spíše v domácí, než cechovní podobě.
Suroviny:
500 g hladké mouky
150 g medu (nejlépe domácího)
100 g cukru
50 g másla
2 vejce
1 lžička jedlé sody
1 lžička skořice
½ lžičky mletého hřebíčku
½ lžičky badyánu nebo anýzu
špetka soli
(V případě bezlepkové varianty použijte 160 g směsi bílé mouky Freee Doves Farm, 340 g směsi bílé chlebové téže značky a 1 polévkovou lžíci psyllia. V případě použití jiných druhů bezlepkové mouky nemůžeme garantovat, že se vám perníčky povede upéct takové, jaké mají být).
Na zdobení:
1 bílek
150–200 g moučkového cukru
pár kapek citronu
Zahřejte med s máslem, aby se rozpustil, ale nevařil. V míse smíchejte mouku, cukr, koření, sodu a sůl. Přidejte vejce a teplou medovou směs. Vypracujte hladké těsto, které nechte odležet ideálně přes noc, aby se koření se krásně rozvinulo. Druhý den těsto vyválejte na 3 až 5 mm silný plát a vykrajujte různé tvary. Tradičními tvary jsou srdíčka, ptáčci, koníci a kolečka. Pečte na 160–170 °C do lehkého zrůžovění přibližně 8 až 10 minut. Po vychladnutí zdobte bílkovou polevou. Tradiční jsou jemné linky, tečky a jednoduché ornamenty.
Perníčky mají na Podbrdsku delší a pestřejší historii, než by se na první pohled zdálo. Do českých zemí se dostaly už ve 14. století, ale v podbrdských chalupách se naplno zabydlely až v 18. a 19. století. Nebyly to městské, bohatě zdobené perníky z cechovních dílen, ale jejich venkovská podoba. Byly jednodušší, silně kořeněné a připravované z toho, co bylo po ruce. Mouka, med, vejce, trocha másla a domácí směs koření tvořily základ těsta, které se nechávalo odležet, aby získalo svou typickou vůni a chuť.
Perníky se pekly při nejrůznějších příležitostech. Na svátky jako byly Vánoce, Velikonoce nebo posvícení, na poutě, kde sloužily jako dárek pro děti i pro milé, a také na výměnu mezi hospodyněmi. Často měly i podobu talismanů, tedy srdíček, ptáčků, koníků nebo křížků, které se dávaly pro štěstí nebo se věšely na větvičky jako jarní ozdoba. Na Podbrdsku se perníky zdobily bílkovou polevou, ale velmi střídmě. Jemné linky, tečky a jednoduché ornamenty měly podtrhnout tvar a symboliku, ne přebít samotné pečivo.
Každý tvar nesl svůj význam. Srdce symbolizovalo lásku a soudržnost rodiny, ptáček přinášel jaro, štěstí a dobré zprávy, koník představoval sílu, ochranu a zdraví. Kolečko nebo slunce bylo znamením světla a nového začátku, zatímco křížek měl přinést požehnání domu. Med v těstě představoval hojnost a sladký rok, koření zase ochranu a zdraví. Právě proto byly perníčky víc než jen sladkost. Byly drobným dárkem, přáním i ochranou, kterou si lidé předávali mezi sebou.
Chcete vědět, jak v Brdech a na Podbrdsku žili a hospodařili naši předci, čím se živili a jaké svátky slavili? Zajímá vás, co jedli, jaká zvířata chovali a jak vypadaly jejich zahrádky? Oceníte tipy na výlety, recenze z restaurací a další zajímavé informace z této lokality? Pak sledujte náš profil a nic vám neunikne.
