Článek
V kraji, kde se žilo mezi lesy, loukami a vodou, byla Panna Maria patronkou, ke které se člověk obracel s největší důvěrou. Její svátek byl dnem, kdy se děkovalo za dosavadní léto a prosilo za klidný závěr hospodářského roku.
Ráno se chodilo na slavnostní mši, která bývala hojně navštěvovaná. Kostely a kapličky se zdobily květinami a zelenými ratolestmi, často z toho, co právě kvetlo na loukách nebo v zahradách. Mše měla radostný, ale zároveň pokorný ráz. Lidé děkovali za úrodu, za zdraví rodiny a za ochranu před letními bouřkami, které v srpnu ještě dokázaly napáchat škody. V některých obcích se světívaly byliny, které si hospodyně odnášely domů a sušily na půdách. Věřilo se, že „mariánské byliny“ mají zvláštní sílu a pomáhají při horečkách, bolestech břicha i při ochraně stavení.
Doma se připravoval slavnostnější oběd, často s něčím sladkým nebo s ovocem, které bylo v té době nejhojnější. Rodiny se scházely u jednoho stolu, a i když práce bylo stále dost, na tento svátek se zpomalovalo. Děti mívaly radost, protože svátek měl jemnou, laskavou atmosféru a dovolovalo se jim víc než jindy, například delší pobyt venku, koupání v tůních nebo potocích, pokud bylo teplo, nebo jen volnější den bez povinností.
V některých podbrdských obcích se udržoval zvyk obcházet kapličky zasvěcené Panně Marii. Nebyla to velká procesí, spíše několik žen, dětí a starších hospodářů, kteří se společně pomodlili a zazpívali mariánskou píseň. Písně měly často děkovný charakter. Zpívaly se prosby za ochranu rodiny, za klidné počasí a za to, aby se úroda bezpečně sklidila. V kraji, kde se žilo v těsném kontaktu s přírodou, byla tato prosba velmi praktická.
Svátek měl i svou domácí rovinu. Hospodyně kontrolovaly zásoby, sušily byliny a připravovaly se na období sklizně. Některé rodiny si uchovávaly malé obrázky Panny Marie, které věšely v síni nebo ukládaly do truhly jako ochranu domova. V chalupách se také vyprávěly příběhy o mariánské pomoci při bouřkách, při nemocech, při těžkých chvílích, které život v kraji přinášel.
Večer býval tichý, teplý a plný jemného světla. Lidé sedávali před staveními, poslouchali zvuky lesa a povídali si o tom, co je čeká v dalších týdnech. Svátek Nanebevzetí Panny Marie byl vnímán jako radostné, ale zároveň pokorné požehnání uprostřed srpna. Byl chvílí, kdy se člověk zastavil, poděkoval za dosavadní léto a poprosil o ochranu pro sebe, svou rodinu i kraj, který ho živil. A i když se dnes slaví jinak, v Brdech a na Podbrdsku zůstala stopa té staré úcty v kapličkách u cest, v příbězích o mariánské ochraně i v pocitu, že právě kolem 15. srpna má léto zvláštní, měkkou a klidnou sílu.
Moc děkujeme všem našim dárcům za finanční podporu. Díky vám můžeme dál nezávisle rozvíjet tento projekt a věnovat mu péči, kterou si zaslouží. Velmi si vážíme toho, že se vám naše práce líbí a že nás podporujete.
Chcete vědět, jak v Brdech a na Podbrdsku žili a hospodařili naši předci, čím se živili a jaké svátky slavili? Zajímá vás, co jedli, jaká zvířata chovali a jak vypadaly jejich zahrádky? Oceníte tipy na výlety, recenze z restaurací a další zajímavé informace z této lokality? Pak sledujte náš profil a nic vám neunikne. Všechny články najdete také na našem webu brdskykraj.cz.
Zdroj: Tradice a zvyky
