Článek
Lidé říkávali, že „po Bartoloměji se léto láme“, a měli pravdu. Rána bývala chladnější, večery tišší a v krajině se objevoval první nádech podzimu. Bartoloměj byl vnímán jako patron, který chrání před nemocemi, provází člověka do nové části roku a pomáhá, aby se úroda bezpečně sklidila.
Ráno se chodilo na mši, která měla děkovný i prosící ráz. Lidé děkovali za dosavadní léto, za úrodu, která už byla zčásti doma, a prosili za klidné počasí pro to, co ještě zbývalo. V některých obcích se světívala voda, kterou si hospodyně odnášely domů a používaly při drobných neduzích nebo při ochraně stavení. Bartoloměj byl spojován s ochranou před nemocemi, a tak se k němu obracely zejména rodiny s dětmi.
Doma se připravoval lepší oběd, často s tím, co právě dozrávalo v zahradách. Rodiny se scházely u jednoho stolu, a i když práce bylo stále dost, na Bartoloměje se zpomalovalo. Byl to den, kdy se člověk ohlédl za létem a zároveň se připravoval na to, co přijde. Děti mívaly radost, protože svátek měl klidnou, příjemnou atmosféru, a dovolovalo se jim víc než jindy, například delší pobyt venku, hry na loukách nebo u potoka.
V některých podbrdských obcích se udržoval zvyk obcházet kapličky nebo boží muka zasvěcená svatému Bartoloměji. Nebyla to velká procesí, spíše několik žen, dětí a starších hospodářů, kteří se společně pomodlili a zazpívali krátkou písničku. Písně měly často děkovný charakter. Zněly prosby za zdraví rodiny, za klidné počasí a za to, aby se úroda bezpečně dostala do stodol. V kraji, kde se žilo v těsném kontaktu s přírodou, byla tato prosba velmi praktická.
Svátek měl i svou domácí rovinu. Hospodyně často kontrolovaly zásoby, sušily byliny a připravovaly se na podzimní práce. Věřilo se, že kolem Bartoloměje je vhodný čas na sběr některých léčivých rostlin, které měly mít zvláštní sílu. Některé rodiny si uchovávaly malé obrázky svatého Bartoloměje, které věšely v síni nebo ukládaly do truhly jako ochranu domova. V chalupách se také vyprávěly příběhy o tom, jak Bartoloměj pomohl při nemoci nebo při těžkých chvílích, které život v kraji přinášel.
Večer býval tichý, chladnější a plný jemného světla. Lidé sedávali před staveními, poslouchali zvuky lesa a povídali si o tom, co je čeká v dalších týdnech. Svátek svatého Bartoloměje byl vnímán jako klidné, ale důležité požehnání na prahu podzimu. Byl chvílí, kdy se člověk zastavil, poděkoval za léto a poprosil o ochranu pro sebe, svou rodinu i kraj, který ho živil. A i když se dnes slaví jinak, v Brdech a na Podbrdsku zůstala stopa té staré úcty v kapličkách u cest, v příbězích o Bartolomějově ochraně i v pocitu, že právě kolem 24. srpna se v krajině něco tiše mění.
Moc děkujeme všem našim dárcům za finanční podporu. Díky vám můžeme dál nezávisle rozvíjet tento projekt a věnovat mu péči, kterou si zaslouží. Velmi si vážíme toho, že se vám naše práce líbí a že nás podporujete.
Chcete vědět, jak v Brdech a na Podbrdsku žili a hospodařili naši předci, čím se živili a jaké svátky slavili? Zajímá vás, co jedli, jaká zvířata chovali a jak vypadaly jejich zahrádky? Oceníte tipy na výlety, recenze z restaurací a další zajímavé informace z této lokality? Pak sledujte náš profil a nic vám neunikne. Všechny články najdete také na našem webu brdskykraj.cz.
Zdroj: Tradice a zvyky
