Předjíždění zprava – mýty, polopravdy a skutečnost

Některá pravidla silničního provozu jsou jasná a dobře srozumitelná všem - třeba zákaz vjezdu (ty nedodržet není nic jiného než záměrná ignorace). Některá pravidla mohou být matoucí - například přikázaný směr (splést se můžete, ale praxe vás naučí). A pak tu jsou pravidla nejasná, matoucí nebo záměrně překrucovaná. S takovými pravidly pak může mít problém i učitel v autoškole nebo sám policejní ředitel. Jedno z takových pravidel je předjíždění vpravo. Může se? Nesmí? Kdy je to souběžná jízda? Jakou roli při něm hraje počet pruhů? A jaký dopad může mít, když jeden chytrák něco řekne a druhý to zopakuje? Komu vlastně můžeme věřit?

Pro začátek si vysvětlíme několik pojmů:

Co je to vlastně „předjíždění“?

Může se to zdát zvláštní, ale zákon pojem „předjíždění“ nedefinuje. V některých pasážích však zmiňuje, že předjíždění je možné s vybočením ze směru jízdy i bez vybočení - např. §17 odst. 2 a 3 zákona č. 361/2000 Sb. (to si zapamatujte, za chvíli se k tomu vrátíme).

K čemu jsou určeny jízdní pruhy mimo obec?

V tomhle už má zákon jasněji: „Mimo obec se na pozemní komunikaci o dvou nebo více jízdních pruzích vyznačených na vozovce v jednom směru jízdy jezdí v pravém jízdním pruhu. V ostatních se smí jet, jestliže je to nutné k objíždění, předjíždění, otáčení nebo odbočování,“ (§12 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb.)

Z výše uvedeného mimo jiné vyplývá pravidlo, že jezdit se má vpravo.

Kudy se předjíždí?

I na tuhle specifikaci zákonodárci mysleli, dle §17 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb. platí:

„Předjíždí se vlevo. Vpravo se předjíždí vozidlo, které mění směr jízdy vlevo a není-li již pochybnosti o dalším směru jeho jízdy. Při jízdě v připojovacím nebo odbočovacím pruhu se smí vpravo předjíždět též vozidlo jedoucí v průběžném pruhu. Odbočovací pruh je přídatný jízdní pruh určený pro odbočování (vyřazování) vozidel z průběžného jízdního pruhu.“

Co předjíždění není?

V první řadě je to jízda v obci po komunikaci o dvou nebo více jízdních pruzích. Dále pak souběžná jízda - tzn. jízda, kdy se v souběžných pruzích vytvoří souvislé proudy vozidel. (§12 odst. 2 a 3 zákona č. 361/2000 Sb.). A to je celý výčet. Zákon nestanovuje žádný další případ, kdy nejde o předjíždění. Z uvedeného tedy vyplývá, že (kromě zmíněných dvou případů) se každá situace, kdy jede ve více pruzích jedno vozidlo rychleji než druhé, za předjíždění považuje.

Proč tedy nepředjíždět vpravo?

Konečně se tak dostáváme k meritu věci. Předjíždí se vlevo a předjíždění je možné i bez vybočení ze směru jízdy. O předjíždění jde i v případech, kdy zůstáváte ve svém pruhu. Proto, pokud zůstanete v pravém jízdním pruhu a takzvaně „podjedete“ auto jedoucí vlevo, porušili jste zákon (vyjma případů zmíněných výše – což ale není případ “nechce se mi čekat, až ten pitomec uhne”).

A co tedy ten policejní ředitel?

To zásadní už víte, pokud vás však zajímá trocha té omáčky a chcete slyšet příběh o tom, že někdy nestačí ani 11 let na to, aby byl nějaký nešťastný výrok zapomenut, čtěte dál.

​O celou záležitost jsem se začal zajímat na základě toho, že Autoškola King na svých facebookových stránkách tvrdí, že pokud na dálnici pojedete pořád v pravém pruhu a předjíždíte auta v levém pruhu, nemůžete dostat pokutu. „Podloženo“ to mají 11 let starým vyjádřením šéfa dopravní policie.

A my už víme, že nemají pravdu.

Hlavní problém je možná stáří vyjádření, o které se opírají, protože na videu od autoškoly je předjíždění pravým pruhem na tříproudé dálnici, které je přestupek i podle PČR! Pan ředitel Lerch následně (stále rok 2013) připustil, že na komunikaci o třech jízdních pruzích je popsané jednání protizákonné, avšak stále zastává názor, že na komunikaci o dvou jízdních pruzích může jet vozidlo v pravém jízdním pruhu rychleji než v levém pruhu, aniž by se to považovalo za předjíždění, a tedy aniž by došlo k porušení zákona. Ministerstvo dopravy ovšem zastává názor, že takové jednání je v rozporu se zákonem o provozu na pozemních komunikacích a jedná se tedy o dopravní přestupek.

A protože pokutu vám asi nebude dávat sám šéf policie, doporučuji se řídit výkladem ministerstva a vpravo nepředjíždět (přeci jen je ministerstvo odvolacím orgánem i orgánem přezkumu).

V praxi tak může nastat naprosto absurdní situace – za předjíždění zprava vás policie pokutovat nebude (podmínkou je dvouproudá komunikace, na tříproudé se nesmí podjíždět ani podle policie, hezké, že?), dojde-li však k nehodě, úředníci dopravních odborů se budou řídit ministerským výkladem a za viníka bude označen „podjížděč“.

JENŽE ministerstvo si to s Policií, zdá se, vyříkalo a o 6 let později (2019) už pan Lerch mluví jinak:

Video ovšem končí tím, nač jistě přinejmenším pomýšlí leckdo, kdo pomalé auto jedoucí v levém pruhu dožene – tzv. podjetím pravým pruhem. I to je však přestupek. „Řidiči hrozí vyšší trest než řidiči, který jede v nesprávném pruhu,“ varoval Lerch.

I když to znamená práci navíc, někdy je prostě potřeba ověřovat si (i s odstupem času) skutečnosti a své i cizí názory čas od času přezkoumat. Bohužel i autority můžou plácat blbosti a nejde se zaštiťovat vším, co nějaký náhodný týpek plácne do novin, byť je to šéf policie.

Tak ještě jednou a provždy! Jediným legitimním způsobem, jak předjet jiné vozidlo na pozemní komunikaci o dvou nebo více jízdních pruzích vyznačených na vozovce v jednom směru jízdy mimo obec, jedoucí bezdůvodně v jiném než pravém pruhu, je buď předjet jej vlevo (pokud se jedná o vozovku s alespoň třemi jízdními pruhy), nebo se zařadit za něj a použít prostředky pro upozornění řidiče předjížděného vozidla, tedy světelné, případně zvukové výstražné znamení. Dále je samozřejmě možné zůstat v pravém pruhu, zpomalit a zůstat za úrovní vozidla jedoucího v nesprávném pruhu. Pak k předjetí vůbec nedojde.